Turistické cíle v okolí obce Mstišov

Barokní pískovcový sloup od sochaře Matyáše Kühnela z let 1749–50, který nechal vybudovat František Josef Jiří z Valdštejna. Socha sv. Jana Nepomuckého byla někdy kolem roku 1925 nahrazena kopií.

Sousoší s Nejsvětější Trojicí a Pannou Marií pochází z roku 1721 od Jana Jiřího Gerschlera a stojí před východním portikem poutního areálu kostela Panny Marie v Mariánských Radčicích.

Sousoší Piety na válcovém sloupu s hranolovým podstavcem a jednoduchou hlavicí. Postaveno 1710, obnova 1787. Autor neznámý, zřejmě místní. Stojí ve východní části Preissigova náměstí nad zámeckým areálem.

Barokní trojiční sloup stojí uprostřed bývalého hřbitova za farním kostelem v Horním Litvínově. Dílo z roku 1739 stálo původně v nedalekých Libkovicích, na současné místo byla přeneseno v rámci jejich likvidace kvůli těžbě hnědého uhlí.

Socha Herkula, zvaného také Samson, byla zhotovena v letech 1730 až 40 v dílně Matyáše Brauna. Původně stávala v zahradě bývalého zdravotního střediska a dnes je její kopie umístěná v severovýchodním rohu Voigtova parku u děkanského kostela.

Barokní pískovcový sloup se sochou sv. Anny nechal vztyčit podle erbu na bohatě profilovaném soklu majitel Milešova Zikmund Gustav Hrzán z Harasova (†1766) s chotí Marií z Harrachu. Sv. Anna má na pravé ruce Pannu Marii, která ukazuje do knihy (starozákonní symbol Mesiáše) v levé ruce sv. Anny.

Jedním z pozůstatků barokní komponované krajiny v okolí Milešova je socha svatého Antonína Paduánského, stojící od poloviny 18. století u silnice z Vlastislavi. Na rozdíl od některých dalších soch ze souboru se zatím dochovala jen minimálně poškozená.

Těžce poškozená barokní socha u rozcestí jihozápadně od Milešova, datována nápisem na soklu do roku 1755. Původně součást rozsáhlého souboru soch v okolí obce, vztyčených v průběhu 18. století. Poškozena po roce 1945.

Vrch Špičák leží v centru přírodního parku Východní Krušné hory. Pod vrcholem stávala turistická chata, zdnes v ruinách. Na východním úpatí puklinová jeskyně. Na loukách na úpatí rostou chráněné rostliny, z vrchu je široký kruhový rozhled.

Stará litvínovská radnice byla postavena v letech 1767–69 na místě původního hraběcího sirotčince východně od kostelního areálu. Několikrát přestavěna v 19. století, sídlem městské správy do roku 1938. V letech 1947–64 museum, od té doby různá kulturně-společenská využití.

Budova starší bílinské radnice sestává ze dvou částí: renesanční z počátku 17. století, přestavěné v polovině 19. století a novorenesanční z let 1881–2. Po stavbě nové radnice zde sídlila škola a okresní úřad, dnes kulturní instituce.

První zmínka o tvrzi pochází z r.1443. Kruhové tvrziště o průměru 23 až 24m, na něm obdélná budova. Počet pater budovy neznámý. Sklepy byly valeně zaklenuty.Tato podoba byla až do r.1883. Pak veškeré dochované zdivo sneseno a sklepy zasypány.