Turistické cíle v okolí obce Klíny

Sousoší s Nejsvětější Trojicí a Pannou Marií pochází z roku 1721 od Jana Jiřího Gerschlera a stojí před východním portikem poutního areálu kostela Panny Marie v Mariánských Radčicích.

Barokní trojiční sloup stojí uprostřed bývalého hřbitova za farním kostelem v Horním Litvínově. Dílo z roku 1739 stálo původně v nedalekých Libkovicích, na současné místo byla přeneseno v rámci jejich likvidace kvůli těžbě hnědého uhlí.

Smírčí kříž byl postaven jako připomenutí zavraždění Andrease Bansnera z Českého Jiřetína. Podle nápisu vytesaného do kamene k události došlo 3. června 1690. Kříž stojí vpravo od brány do areálu zámečku a je opravený.

Vlevo při cestě do Květnova smírčí kříž s negativním reliefem kříže na líci.

Socha Herkula, zvaného také Samson, byla zhotovena v letech 1730 až 40 v dílně Matyáše Brauna. Původně stávala v zahradě bývalého zdravotního střediska a dnes je její kopie umístěná v severovýchodním rohu Voigtova parku u děkanského kostela.

Bohatě vybavená socha barokního patrona Čech stojí od roku 1737 západně pod hornojiřetínskou farou. Kromě vlastního světcova zpodobení zaujmou dobře zachovalé reliéfy z jeho legendy (mučení, zpověď královny Žofie, shození z pražského Kamenného mostu), umístěné na třech bocích šestibokého soklu.

Jezdecká socha patrona obou Jiřetínů byla postavena roku 1691 u dolnojiřetínského kostela. Při likvidaci města počátkem 80. let 20. století byla přemístěna do Litvínova, počátkem 90. let do Horního Jiřetína.

Barokní socha svatého Vavřince na vysokém členěném podstavci pochází pravděpodobně z roku 1762. Je umístěna v jižní části parčíku u bývalé spořitelny v centru města, poblíž jezdecké sochy patrona obou Jiřetínů (viz heslo).

Sousoší svatých Jana Nepomuckého a Antonína Paduánského bylo na místo východně od kostela v Českých Zlatníkách přemístěno ze zaniklé vsi Dolní Jiřetín. Zde stávalo u silnice a pochází z roku 1739.

Vrch Špičák se tyčí do výšky 399 metrů nad mořem, severovýchodně nad Mostem. Jedná se o třetihorní vulkán, přičemž stáří zdejší znělcové horniny odhadují geologové na 32 milionů let. Od středověku zde byl lom.

Stará litvínovská radnice byla postavena v letech 1767–69 na místě původního hraběcího sirotčince východně od kostelního areálu. Několikrát přestavěna v 19. století, sídlem městské správy do roku 1938. V letech 1947–64 museum, od té doby různá kulturně-společenská využití.

Hrad pánů ze Žeberka, založen po pol. 13. stol. Zčásti dřevěnou stavbu nahradil na poč. 2. čtvrtiny 14. stol. nedaleký Nový Žeberk a za pánů z Bergova byl starý hrad po r. 1383 zřejmě definitivně opuštěn. Zachovány valy, příkopy a malé zbytky zdiva.