Turistické cíle v okolí obce Zlovědice

Původní vyhlídkový altán na nejjižnějším vrcholu pásma kopců na západním okraji města byl při obnově roku 2003 doplněn vyhlídkovou věží. Původní název vychází z polohy nad františkánským klášterem.

Stavba ve východní části historického jádra byla postavena v l. 1871–3 podle plánů místního stavitele J. Staňka pro potřeby majetné obce. Roku 1938 uzavřena, od zničení ji uchránila hustá okolní zástavba. Po válce devastace, 2007 obnova pláště, 2024 zpřístupněna veřejnosti

Synagoga z první poloviny 19. století, postavena jako náhrada za starší dřevěnou. V osmdesátých letech 19. století přestavěna. Dochované desatero ve štítu. Původní vybavení ukradeno nebo zničeno, budova je ve špatném stavu.

Ocelová rozhledna (48 m, 484 m n. m.) byla postavena v červenci 1999 firmami Eurotel a Radiomobil. Stavba slouží jako telekomunikační stožár a jako rozhledna. R. 2007 uzavřena (vysoké náklady na údržbu), po pronájmu společnosti Klub přátel rozhleden je od r. 2010 opět v provozu.

Železobetonový objekt třídírny hnědouhelného dolu, postavený roku 1920. Vzhledem ke krátkosti fungování (do 1927) dochován beze změn. Technologie demontována po zastavení provozu, objekt volně přístupný na vlastní nebezpečí.

Přírodní rezervace na náhorní plošině na vrcholu čedičové hory ve výšce 592 m n.m. s výhledem do širokého okolí Doupovských a Krušných hor.

Zámek přestavěný v 16. st. z původního hradu. Renesanční podoba zanikla během barokní přestavby. Sochařská výzdoba z dílny M. B. Brauna. Na konci 19. st. upraven novobarokně. Po II. sv. válce užíván ke školním a ubytovacím účelům. R. 1976 vyhořel.

Zámek ve Veliké Vsi postavili karlovští augustiniáni jako letní sídlo opata v letech 1662–1762. Po zrušení kláštera 1785 se dostal do světských rukou, v letech 1890–96 přestavěn pseudorenesančně. Po péči státního statku prošel generální opravou.

Zámek vznikl rozšířením staršího objektu na počátku 17. století za správy Jana Jindřicha ze Štampachu podle projektu stejného architekta, jako zámek v Ahníkově. Sloužil jako lovecký, po roce 1880 upraven pro hospodářské účely, jimž slouží dodnes.

Po r. 1655 Nesslingery ze Selchengrabenu tvrz přestavěná na zámek. Jako šlechtické sídlo sloužil jen asi sto let a byl přeměněn na vinopalnu, pak zde bydleli úředníci velkostatku. V 80 letech 20.st.zbourán.

Vidhostice jsou stará česká vesnice, poprvé zmíněná roku 1252, přičemž tvrz stála od druhé poloviny 15.století. Zanikla po roce 1584. Tvrziště s centrálním pahorkem o kruhovém půdorysu o průměru asi deset metrů obklopeném kruhovým valem se nachází nad jihozápadním okrajem obce.

Nevelký zámek uprostřed uzavřeného areálu statku, vzhledem k tomu nepřístupný a obtížně fotografovatelný. Stojí na místě tvrze, připomínané poprvé počátkem 16. století. Současná podoba po požáru 1789, nedávno důkladně obnoven.