Turistické cíle v okolí obce Vysoké Třebušice

Žulové skalní útvary – geologická i historická zajímavost poblíž Lubence u silnice I/6, spojující Prahu s Karlovými Vary. Cvičební horolezecký terén. Na skalnatém temeni znatelný kruhový příkop, patrně pozůstatek po strážišti zdejší obchodní stezky.

Dvě drobné výrazné sakrální památky zdobí Kaštice u Podbořan: kašna se sochou Bičovaného Krista, datovaná nápisovou deskou do roku 1608, a mariánský sloup z roku 1709. Výstavbu obou financovali příslušníci rodu Schmidgräbnerů z Lustenecku.

V r. 1833 Vít Zeiner dal zbourat starou tvrz a na jejím místě postavit r. 1837 klasicistní zámek.

Průchod mezi středověkými domy, s délkou 51 m a šířkou v nejužší částí 66 cm. Je tvořena gotickým zdivem s okenními otvory a prampouchy. Ve tředověku byla používána pro přístup z náměstí na parkán hradebního systému. R. 2007 byla zapsána do České knihy rekordů jako nejužší ulice v České republice.

Polygonální bašta z 2. poloviny 15. století, ve které podle pověsti sídlil kadaňský kat. Ten prý ze svého obydlí do města procházel gotickou Katovou brankou a takzvanou Katovou uličkou. Dnes je objekt v soukromém vlastnictví a funguje v něm prodejna čajů a koření.

Klášter založen oficiálně r. 1746, stavba v letech 1748–1753. Jako klášter a sociální ústav sloužil do r. 1950, poté internační ústav pro řeholnice. Po r. 1990 obnoven, kostel opraven. Téměř přesná replika pražského konventu téhož řádu na Slupi.

První zmínky r. 1470 až 1500. V druhé pol. 17. stol. opraven. Roku 1950 areál uzavřel komunistický režim. V roce 1991 se opět vrátil do rukou františkánů, ti jej v roce 1994 předávají biskupství litoměřickému. Dnes v péči města Kadaně.

Klášter byl postaven v letech 1676–83 jižně od Pražské brány, hlavní průčelí kostela do třídy Obránců míru. Typický kapucínský komplex s jednoduchou architekturou. Fungoval do roku 1950, poté domov důchodců, dnes prázdný. Kostel slouží jako farní.

Pozůstatky minoritského konventu, založeného při vzniku města v jeho severovýchodním nároží. Pro četné požáry byl nazýván černým klášterem. Po zrušení sloužil jako škola, soud, dnes okresní archiv. Někdejší klášterní kostel zbořen po posledním ohni roku 1786, který těsně předcházel zániku komunity.

Sídliště u Kličína bylo osídleno nositeli únětické a knovízské kultury, také v době římské a v raném středověku. Je možné, že bylo lehce opevněno ale dosud zde neproběhl řádný archeologické průzkum, pouze povrchové sběry.

Pseudorománský kostel vystavěn v letech 1901–1902. Původně protestantský – luteránský kostel předán roku 1951 Církvi československé husitské.

Chátrající hřbitovní kostel. Jako farní je uváděn již před rokem 1389. Ve druhé polovině 19. stol. byl upraven v pseudorománském slohu. Dnes ve velmi špatném stavu, hřbitov je také neudržovaný s otevřenými hroby.