Turistické cíle v okolí obce Letov

Žulové skalní útvary – geologická i historická zajímavost poblíž Lubence u silnice I/6, spojující Prahu s Karlovými Vary. Cvičební horolezecký terén. Na skalnatém temeni znatelný kruhový příkop, patrně pozůstatek po strážišti zdejší obchodní stezky.

Jednoduchá kamenná kašna z konce 19. století postavená na náměstí jako součást veřejného vybavení města. Žulová nádrž má obdélný tvar. Uprostřed nádrže je sloupek ve tvaru komolého jehlanu, s kovovými chrliči ve tvaru lvích hlav a pískovcovou vázou na vrcholu. Od roku 1958 je památkově chráněna.

Dvě drobné výrazné sakrální památky zdobí Kaštice u Podbořan: kašna se sochou Bičovaného Krista, datovaná nápisovou deskou do roku 1608, a mariánský sloup z roku 1709. Výstavbu obou financovali příslušníci rodu Schmidgräbnerů z Lustenecku.

V r. 1833 Vít Zeiner dal zbourat starou tvrz a na jejím místě postavit r. 1837 klasicistní zámek.

Klášter byl postaven v letech 1676–83 jižně od Pražské brány, hlavní průčelí kostela do třídy Obránců míru. Typický kapucínský komplex s jednoduchou architekturou. Fungoval do roku 1950, poté domov důchodců, dnes prázdný. Kostel slouží jako farní.

Ranně barokní karmelitský klášter s kostelem pochází z roku 1660. Po zrušení řádu v roce 1787 byl kostel zasvěcen Jménu Panny Marie a stává se farním.

Sídliště u Kličína bylo osídleno nositeli únětické a knovízské kultury, také v době římské a v raném středověku. Je možné, že bylo lehce opevněno ale dosud zde neproběhl řádný archeologické průzkum, pouze povrchové sběry.

Zámek nechal vystavět na místě starší vyhořelé tvrze r. 1724 Jiří Olivier hrabě Wallis z Carringhmain. Později byl jeho synem Štěpánem vedle starého zámku postaven zámek nový. Od roku 1954 je zde zřízen Domov důchodců.

Pseudorománský kostel vystavěn v letech 1901–1902. Původně protestantský – luteránský kostel předán roku 1951 Církvi československé husitské.

Novogotický evangelický kostel v Oráčově byl postaven roku 1902 podle návrhu stavitele Josefa Schindlera z Podbořan. Náklady na stavbu uhrazeny z větší části evangelickou nadací Gustava Adolfa ze Šlesvicko-Holštýnska. Zvony daroval továrník M. Ludersdorf, hlavní oltářní obraz Franz Kraus z Jesenice.

Původní románský kostel (doložen snad 1004, jistě 1206) nahrazen 1336–80 gotickou stavbou. V letech 1702–73 barokní úpravy (záp. věže, kaple sv. Jana Nepomuckého, jižní zvonice), 1897 částečná regotisace (především jižní portál). Po roce 1990 opravován.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojící ve Strojeticích byl poprvé připomínán roku 1357. Pravděpodobně měl gotickou podobu, ale roku 1634 byl zničen požárem. Později v roce 1701 byl vystavěn v barokním slohu. Znovu obnoven byl roku 1834. Dnes je ve špatném stavu.