Turistické cíle v okolí obce Černochov

nebo vyberte

Černochov

Ústecký kraj,  Louny  (LN)
Nalezeno celkem 350 záznamů, 20 / 30 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 Mšené
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Mšené-lázně
Kolem r. 1660 Jan Zbyněk Zajíc z Házmburku přestavěl středověkou tvrz na renesanční zámek. V r. 1748 majitelé hrabata Kinští ze Zlonic zámek opravili. Na konci 19. stol. přebudovali Tomanové zámek v novou jednopatrovou obytnou budovu.
 Muzeum české vesnice
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Peruc
Muzeum české vesnice je dalším z mnoha zajímavých míst v Peruci. Nachází se v budově barokní sýpky v zahradě zámku.
 Muzeum českého granátu
237.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Třebenice
Německý luteránský kostel postavený r. 1902 dle projektu A. H. Groha lovosickým stavitelem Grussem. Svěcení r. 1909, stavba baštou zdejší agilní německé menšiny v čele s dr. W. Tittou. Po r. 1945 českobratrský, od r. 1959 sídlo muzea.
 Na Horách
221.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Hrobce
Místo zvané Na Horách přes malou nadmořskou výšku poskytuje nádherný, téměř kruhový rozhled. Zásluhou obce Hrobce je tu na místě býv. leteckého naváděcího majáku od května 2011 volně přístupná dřevěná vyhlídková plošina vysoká asi tři metry, k níž vede strmý žebřík o 12 stupních.
 národní přírodní památka Kamenná slunce
příroda - vrch, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Hnojnice
Národní přírodní památka (od roku 1953) Kamenná slunce, nedaleko Hnojnic, je unikátním geologickým útvarem, pozůstatkem sopečného komínu. Kamenná slunce o průměru od několika cm do 1 m vznikla chladnutím jílových jader, která paprskovitě rozpraskala.
 Nedvědovský dům
272.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Slaný
Jednopatrový barokní dům zv. Nedvědovský. Dochovaný arkýř původně renesanční upraven v baroku. Nad vchodem plastika medvěda datovaná rokem 1779. Do dnešní podoby upraven na konci 18. a 19. století. V r. 1958 zapsán do seznamu nemovitých památek.
 Neprobylice
190.0 m. n.m.
Dolní tvrz
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Středočeský kraj, Neprobylice
Zaniklá tvrz. R. 1397 získal dolní část vsi Pech z Neprobylic. R. 1437 se Pechova vdova Anna vdala za Vaňka z Hřivic. Ten postavil tvrz, na které sídlili jeho potomci více než sto let. V r. 1560 v majetku Mikuláše Kozelky z Hřivic, ten ji prodal r. 1572 Václavovi Pětipeskému. Poté tvrz zanikla.
 Neprobylice
199.0 m. n.m.
Hrádek (Horní tvrz)
tvrz, zřícenina, nepřístupno, Středočeský kraj, Neprobylice
Tvrz postavená asi ve 14. stol. R. 1316 se zmiňuje Michal z Neprobylic. Až r. 1552 se píše přímo o tvrzi v majetku Jiřího z Neprobylic. R. 1527 získána Václavem st. Pětipeským, který ji r. 1588 renesančně přestavěl. R. 1623 ji koupil Jaroslav Bořita z Martinic, poté sloužila jen hospodářským účelům.
 Okresní dům
276.0 m. n.m.
Společenský dům
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Slaný
Budova postavena r. 1902. Novorenesanční dvoupatrová budova čerpající z tzv. saské renesance s reliéfem zdobeným portálem. Dříve v budově sídlil okresní úřad slánského okresu. V současnosti budova využívána není. Kromě několika místností používaných jako sklady je prázdná.
 Okresní hospodářská záložna
277.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Slaný
Budova Okresní hospodářské záložny vznikla roku 1887. Pseudorenesanční dvoupatrová budova. Průčelí doplněno alegorickými figurami podle kartonu Mikoláše Alše. V současnosti Dům dětí a mládeže "Ostrov".
 Oldřichův dub
140.0 m. n.m.
ostatní - strom, památný strom, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Peruc
Nejznámější strom v Čechách. Podle pověsti se zde setkal kníže Oldřich se selkou Boženou, která se stala kněžnou. Nejstarší zpráva pochází z Kosmovy kroniky z poč. 12. století. Dub již dvakrát překonal požár.
 Oltářík
hrad, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Děkovka
Zřícenina hradu z roku 1426 na vrcholu stejnojmenného zalesněného kopce nad vsí Děkovka. Hrad plnil svou funkci do poloviny 16. století, od roku 1554 již bývá zmiňován jako pustý. Působivý výhled na okolní kopce Českého Středohoří.