Turistické cíle v okolí obce Vojničky

nebo vyberte

Vojničky

Ústecký kraj,  Louny  (LN)
Nalezeno celkem 373 záznamů, 6 / 32 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Jezuitská hvězdárna
190.0 m. n.m.
městské opevnění
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Litoměřice
Hranolová hradební věž byla součástí městského opevnění. V letech 1360-1380 vybudována jako součást nových hradeb, postavených v souvislosti s rozšiřováním města. R. 1705 byla věž přestavěna v horní části na barokní vyhlídkový pavilon, zvaný Jezuitská hvězdárna. Od r. 2012 je zde Muzeum loutek.
 jezuitská kolej s kostelem Zvěstování Panny Marie
160.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Litoměřice
Nad původním kostelem vznikla 1654–1731 mohutná kolej a kostel Zvěstování Panny Marie podle projektu obou Broggiů. Jesuitům sloužila do 1773, pak kněžský seminář, strojně početní stanice ČSD a sídlo stavební firmy. Kostel patří zdejší galerii.
 Kalvárie
239.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Velké Žernoseky
Skalnatý ostroh Kalvárie se vypíná nad pravým břehem Labe s krásnou vyhlídkou na Českou bránu. Pro tři kříže, stojící na vrchu a zmiňované již v r. 1587, též Tříkřížový vrch. Je součástí stejnojmenné přírodní rezervace Kalvárie, vyhlášené r. 1993.
 kamenný kříž
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Želevice
Kamenný pískovcový kříž u cesty z roku 1834. Podle nápisu na kříži jej zde nechali vztyčit zbožní obyvatelé Želevičtí.
 kamenný most
183.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Budyně nad Ohří
Barokní most z let 1770-1773. Most osazen plastikami Krista na kříži a sv. Karla Boromejského od B. Edera. Most i plastiky silně poškozeny projíždějícími tanky a nákladní mi vozy, zejména v letech 1968-1988. Most i sochy opraveny v roce 1996. Sochy se však již na své původní místo nevrátily.
 kamenolom
Opárno, Woppern
technická památka, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Oparno
Kamenolom byl těžen v posledních stoletích před Kristem na severozápadním úbočí vrchu Lovoš. Dodnes se zde zachovala řada nepřehlédnutelných jam a sejpů plných kamenných pozůstatků křemenného porfyru z pravěké těžby, používaného k výrobě mlýnků-žernovů.
 Kamýk
300.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Kamýk
Jako náhradu za nevyhovující hrad si majitelé Kamýka postavili západně od něj sídlo v areálu panského dvora. Po třicetileté válce přestalo sloužit šlechtě a postupně zpustlo. Současná budova z roku 1865, dnes soukromý majetek.
 Kamýk
hrad, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Kamýk
Zříceniny hradu vystavěného z pověření Jana Lucemburského před r. 1319. Často střídal majitele. Kolem r. 1547 přestavěn. Za třicetileté války jej dobyli Sasové a kolem r. 1650 byl již zříceninou. Hlavní obrannou i obytnou stavbou byla pětiboká věž.
 Kamýk
437.0 m. n.m.
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Libčeves
Kamýk je holý vrch, vypínající se do výšky 436 metrů nad mořem severně od Libčevsi. Je tvořen typickou čedičovou vyvřelinou. Vrch je součástí Chráněné krajinné oblasti České středohoří (zal. r. 1976). Roste zde řada vzácných rostlin, např. hlaváček jarní.
 Kamýk
455.0 m. n.m.
Kamejček, Malé hradiště, Kleine Radischken, Kamaickenberg, Kamaitschken
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Hlinná
Kamýk je strmý, čedičový vrch stojící severně od Litoměřic. Arch. nálezy od neolitu až do středověku dokladují osídlení kopce. Vzhledem k terénu není vhodný k obývání, o hradiště zřejmě nešlo, snad zde bylo kultovní místo.
 kanovnické domky
170.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Blok původně manýristických patrových domů na jižní straně Dómského náměstí. Dnešní podoba z přelomu 19. a 20. století, většinou prázdné. V nejvýchodnějším sídlí dómská farnost.
 kapitulní konzistoř
180.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Na západní straně Dómského náměstí stojí budova kapitulní konsistoře, postavená 1735–8 O. Broggiem jako kněžský seminář. Roku 1880 zvýšena o novobarokní patro.