Turistické cíle v okolí obce Radonice nad Ohří

nebo vyberte

Radonice nad Ohří

Ústecký kraj,  Louny  (LN)
Nalezeno celkem 314 záznamů, 18 / 27 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 menhir Kamenný muž
281.0 m. n.m.
Klobuky
ostatní - megalit, menhir, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj
Jeden z nejznámější českých menhirů stojí pár metrů od silnice, která vede od Klobuk do Telce. Je vysoký 3,4 metru, váží zhruba 5 tun a je ze železitého pískovce, říká se mu také Zkamenělý pastýř.
 městské hradby
185.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Louny
Městské opevnění vznikalo od 2. pol.15.st. Patrné v České ulici a v ulici Na Valech, na jižní, západní i severní straně města, kde je hranolová věž a několik půlkruhových bašt. V Žižkově ulici dvě dělové bašty. Součástí je Žatecká brána z r.1500.
 městský špitál
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Libochovice
První zmínky o špitálu jsou z r. 1557. V r. 1714 (podle jiných zdrojů 1738) byl přeměně na školu. V r. 1866 zde byl lazaret pruské armády. Škola sloužila do roku 1892, mezi její žáky patřil také budoucí vědec Jan Evangelista Purkyně.
 mikve
sakrální památky - židovské památky, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Ústecký kraj, Libochovice
Pozůstatek židovské rituální lázně – mikve, doložené r. 1727. K rituálním účelům užívána do r. 1860, poté zpřístupněna veřejnosti. Po r. 1920 sloužila jako obecní studánka, zanikla po 2. sv. válce. Zachovány zbytky nádrže vyzděné pískovcovými kvádry.
 Mirošovice
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Mirošovice
Na zámek přestavěná gotická tvrz, postavená rytíři z Mirošovic koncem 15. st. a renesančně přestavěná r. 1554. Roku 1668 připojena Lobkovici k Bílině a barokně upravena. Dnešní dvoupatrová budova s věží obsahuje řadu architektonických detailů.
 mlýn
170.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Pátek
Renesanční stavba pocházela z roku 1567. Roku 1915 vyhořela, zachovaly se obě štítové zdi s panelovanými štíty a stopami sgrafit, nadstavené při obnově novými trojúhelnými štíty. Dodnes v provozu, doplněný malou vodní elektrárnou.
 mlýn na Ohři
175.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Koštice
Koštický mlýn z přelomu 19. a 20. století se secesní částí obytných budov. Mlýn o 6 kolech od r. 1886 modernizován, od r. 1902 vybaven turbínou, od r. 1915 upraven na vodní elektrárnu. Po r. 1948 zchátral, po restituci obnovena vodní elektrárna.
 Mšené
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Mšené-lázně
Kolem r. 1660 Jan Zbyněk Zajíc z Házmburku přestavěl středověkou tvrz na renesanční zámek. V r. 1748 majitelé hrabata Kinští ze Zlonic zámek opravili. Na konci 19. stol. přebudovali Tomanové zámek v novou jednopatrovou obytnou budovu.
 Muzeum české vesnice
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Peruc
Muzeum české vesnice je dalším z mnoha zajímavých míst v Peruci. Nachází se v budově barokní sýpky v zahradě zámku.
 Muzeum českého granátu
237.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Třebenice
Německý luteránský kostel postavený r. 1902 dle projektu A. H. Groha lovosickým stavitelem Grussem. Svěcení r. 1909, stavba baštou zdejší agilní německé menšiny v čele s dr. W. Tittou. Po r. 1945 českobratrský, od r. 1959 sídlo muzea.
 národní přírodní památka Kamenná slunce
příroda - vrch, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Hnojnice
Národní přírodní památka (od roku 1953) Kamenná slunce, nedaleko Hnojnic, je unikátním geologickým útvarem, pozůstatkem sopečného komínu. Kamenná slunce o průměru od několika cm do 1 m vznikla chladnutím jílových jader, která paprskovitě rozpraskala.
 Neprobylice
190.0 m. n.m.
Dolní tvrz
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Středočeský kraj, Neprobylice
Zaniklá tvrz. R. 1397 získal dolní část vsi Pech z Neprobylic. R. 1437 se Pechova vdova Anna vdala za Vaňka z Hřivic. Ten postavil tvrz, na které sídlili jeho potomci více než sto let. V r. 1560 v majetku Mikuláše Kozelky z Hřivic, ten ji prodal r. 1572 Václavovi Pětipeskému. Poté tvrz zanikla.