Turistické cíle v okolí obce Počedělice

Horská chata postavena místním klubem KČT roku 1911 na kopci zvaném Červěňák v nadmořské výšce 289m. Vedle chaty stojí železná anténí věž.

Šubrtův statek je součástí Třebízského Národopisného muzea Slánska. Pochází ze 17. stol. Novější část přistavěna před r. 1841. Statek rozložen po obvodu obdélného dvora. Průčelí s vjezdovou bránou a brankou. Dvůr ukončen stodolou. Památkově chráněno od r. 1978.

Synagoga doložena r. 1651. Roku 1761 rokokově upravena, r. 1835 postaven klasicistní aron ha-kodeš. K bohoslužbám sloužila do r. 1941. Bez povolení památkového ústavu a dokumentace zbořena na podzim r. 1981.

Synagoga v Třebívlicích byla postavena roku 1860, na místě starší dřevěné z 18. století. Židovské obci sloužila až do roku 1924, poté od roku 1927 byla modlitebnou Církve československé (od r. 1971 husitské), ale dnes chátrá.

Pravděpodobně renesanční sýpka byla dlouho považována za někdejší dolní pnětluckou tvrz, aktuální prameny tuto interpretaci odmítají. Obdélný objekt s polovalbovou střechou a dvěma podlažími malých okének s kamennými ostěními stojí na západním okraji návsi.

Přírodní rezervace Tobiášův vrch je součástí CHKO České středohoří a má rozlohu pouhých 1,5 ha. Rozkládá se na kopci o nadmořské výšce 354 m, jenž však okolní terén převyšuje o pouhých 20 m. Byla vyhlášena již roku 1936, opakovaně 1951. Roste zde řada vzácných, chráněných rostlinných druhů.

Zámek byl postaven na základech starší tvrze rodem Schwarzenbergů v roce 1697 v barokním stylu. Od svého vzniku neprošel téměř žádnými úpravami. V dnešní době je zámek v soukromém vlastnictví a je veřejnosti nepřístupný.

Renesančně upravená tvrz, v 18. stol. ji František Klebesberg přestavěl na barokní zámek, 1837 zbořen a postaven klasicistní. Ulrika Brosige-Lewetzow, Goetheova láska, zdědila zámek a 1899 zde zemřela, ze zámku dětská ozdravovna,1920 škola.

Dobu vzniku tvrze neznáme, ale podle lidové tradice stála již ve 12. století. Poprvé je doložena roku 1415.

Renesanční tvrz Údešice z konce 16. stol. byla během třicetileté války i s přilehlým dvorem vypálena a již nebyla obnovena. Dvůr se změnil na skupinu samot s dominantní sýpkou.

Bývalý větrný mlýn byl postaven r. 1846 a fungoval jako větrný do r. 1879, kdy mu vichřice rozlámala větrné kolo. Poté byl stárkem Antonínem Vydrou upraven na parní pohon. Po dvou požárech na přel. 19. a 20. stol. upraven na pohon elektřinou, takto fungoval v l. 1928–40. Od r. 1960 slouží k bydlení.

Hrad stával na ostrohu nad obcí patrně od počátku 14. stol., postaven byl pány z Vinařic či Václavem z Dubé. Zpustl po připojení k divickému statku Děpoltem z Lobkovic na Bílině v 1. pol. 16. stol. Zachovány nepatrné terénní stopy.