Turistické cíle v okolí obce Jimlín

Nízký, podélný kostel bez věže, gotického původu, postavený na okraji ostrožny uprostřed rozlehlé nepravidelné návsi. V r. 1789 barokně přestaven.

Románský kostel z 2. čtvrtiny 13. stol., kol. r. 1375 přestavěn goticky. Barokní úpravy proběhly v l. 1741–4 a 1789. Jednolodní kostel s hranolovou věži v koutě mezi lodí a odsazeným polygon. závěrem je obklopen hřbitovem s řadou zajímavých náhrobků.

Původně románský, goticky a barokně přestavěný kostel v Počedělicích je součástí areálu tvořeného hřbitovem, kamenným křížem z 30. let 19. století a výklenkovou novogotickou kaplí Nejsvětější Trojice.

Barokní kostel nahradil r. 1763 gotického předchůdce, v 19. stol. upravován (hlavní portál, monumentální brána hřbitova). Po r. 1945 zpustl, dnes chátrá bez využití. Jednolodní kostel s hranolovou věží v čele, obdélným závěrem a čtyřbokými přístavky.

Novorománský kostel ve Volevčicích byl roku 1840 přistavěn k věži původní svatyně, zřejmě gotického původu. Po roce 1945 chátral, což trvá dodnes.

Jeden ze dvou zachovaných předměstských kostelů středověkého původu v Žatci. Dnešní stavba z konce 15. století, přibližně o 100 let později přestavěna. Velká oprava 1904, od konce 40. let 20. století v majetku pravoslavné církve.

Barokní kostel na návrší nad centrem obce v podhůří Džbánu, postavený uprostřed bývalého hřbitova v 18. století. Nahradil staršího předchůdce. Orientovaná stavba na vysoké zárubní zdi, jednolodní, bez věže.

Farní kostel, součást areálu barokních staveb a soch na bývalé návsi. Na zdi bývalého hřbitova kolem kostela i na jeho ploše jsou umístěny významné sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna.

K původně románské lodi z poloviny 13. století byly přistavěny severní kaple (na počátku 14. století), presbytář (kolem 1375) a sakristie (před koncem 14. století). Věž na místě původní je z roku 1837. Kostel restauroval J. Mocker v letech 1880–81.

Pozdně románský, později několikrát přestavovaný a doplňovaný kostel. Původně součást vladyckého sídla místních šlechticů, obklopen bývalým hřbitovem. V 70.–80. letech 20. století se v okolí prováděly archeologické výzkumy, kostel stavebně zajištěn.

Gotický kostel sv. Jakuba Většího doložen od r. 1350, podle některých pramenů již románského původu. Asi v 16. stol. přistavěna věž, poté průběžně kostel upravován až do konce 19. stol. Současná podoba od zásadní novogotické přestavby v letech 1877-1880. Na konci r. 2003 přestal být kostel farním.

Areál kostela, zděné zvonice a rozsáhlého hřbitova na hraně terasy nad pravým břehem Ohře, kde do 18. století stávala obec, přemístěná tehdy do dnešní polohy asi 600 m jihozápadně od kostela. Vzhled budov ovlivnila přestavba 1903.