Turistické cíle v okolí obce Jimlín

nebo vyberte

Jimlín

Ústecký kraj,  Louny  (LN)
Nalezeno celkem 207 záznamů, 11 / 18 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 Kozojedy
326.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Kozojedy
Pouze zbytky valů a příkopy zbyly po tvrzi, která byla zřejmě sídlem vladyků z Kozojed. Měla zajímavé opevnění, ve kterém byl začleněn i vodní pramen se zbytky hrází. V 19. st. byla většina materiálu rozebrána na stavbu domků.
 křídový lom se zkamenělinami
Dubčany
příroda, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Liběšice
Opuštěný lom v křídovém masivu. V lomové stěně lze najít množství druhohorních zkamenělin organismů, které žily v mělkém teplém moři před 63 - 97 miliony let. Lom postupně vyplňuje místní skládka.
 Lenešice
181.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Lenešice
Renesanční tvrz z konce 16. století byla mezi lety 1650 a 1684 přestavěna na zámek. Znovu přestavován v letech 1767 a 1821, naposledy opravován r. 1974. Z barokní etapy dochována především brána s bohatě zdobeným štítem. Od 50. let kanceláře JZD, po roce 1990 zakoupen a opraven soukromým majitelem.
 Libčeves
zámek - původní tvrz, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Libčeves
Ruiny zanikajícího čtyřkřídlého zámku ve výrazné poloze nad obcí. Původní tvrz vystavěna ve 14. století, přestavěna na renesanční zámek a rozšířena. Od 60. let 20. století chátrá a je rozebírán na stavební materiál.
 Líčkov
zámek - původní hrad, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Liběšice
V zámek byl přestaven starší hrad v 16. stol., pravděpodobně rodem Hrobčických. Zámek je koncem 18. stol. používán jako pivovar, lihovar, cikorkárna, skladiště a objekt pustne. V r. 1992 je zámek vrácen paní Marii Brázdové, která zámek obnovila.
 Lipno
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Lipno
Jan Oldřich z Bisingenu dal tvrz kolem r.1650 přestavět na raně barokní zámek. R. 1692 koupil zámek Ferdinand ze Schwarzenberka a v r. 1700 jejl přestavěl. V tomto stavu se zachoval dodnes. Jedná se o prostou budovu bez jakékoliv vnější výzdoby.
 Líský
410.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Líský
Ocelová rozhledna (35 m, 410 m n. m.) byla postavena r. 2008 společností T-Mobile, veřejnosti byla zpřístupněna r. 2009. Jedná se o typizovaný stožár – vysílač mobilního operátora s vyhlídkovou plošinou. Nabízí vyhlídku na České středohoří a horu Říp, při dobré viditelnosti je vidět Ještěd.
 Louny – MPR
185.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Louny
Louny jako město vznikly 60. letech 13. stol. Po požáru r. 1517 město přestavěno a vybudován kostel sv. Mikuláše. Od pol. 19. stol. sídlo okresních úřadů. V 19. stol. a v 60. a 70. letech 20. stol. rozsáhlé demolice v historickém jádru.
 menhir Zakletý mnich
220.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Drahomyšl
Menhir "Zakletý mnich" byl vztyčen patrně na bývalém kultovním místě, zatím není přesně určeno kdy. Menhiry byly vztyčovány v období 5 tisíc let – 2. pol. 1. tisíciletí př. n. l. Je údajně nabit zlou energií přijímanou ze země i z kosmu a každý pokus o jeho přemístění skončí vždy velkým neštěstím.
 menhir Baba
ostatní - megalit, menhir, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Slavětín
Menhir z železitého pískovce o výšce 1,7 metru a váze cca 1,9 tuny. Nalézá se u obce Slavětín, která je asi 10 kilometrů od města Louny. Původně na tomto místě stály menhiry dva, ale do dnešní doby se zachoval pouze jeden.
 městská památková rezervace Žatec
250.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Žatec
Historické jádro zabírá ostrožnu nad Ohří. Vznik hradiště je kladen do pol.10.st. R.1265 Přemysl II. Otakar městu udělil významná privilegia. Stalo se jedním z nejvýznamnějších po Praze. Po třicetileté válce úpadek, z kterého se již nevzpamatovalo. Památka UNESCO od r. 2023.
 městské hradby
225.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Žatec
Ostrožna s jádrem středověkého města byla ohrazena zřejmě v polovině 13. století s návazností na hrad. Velké přestavby hradeb proběhly na přelomu 13. a 14. století, na počátku 15. století a za Jiřího z Poděbrad. V 19. století většina hradeb zbořena.