ostatní - megalit, menhir, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Peruc
Sloupovitý pískovcový kámen stojící v jihozápadní části obce při silnici od Vrbna. Často je řazen mezi menhiry, ale nejspíše se jedná o starý ukazatel cest.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Hřivice
Hradiště na vrchu Okrouhlík nad Hřivicemi bylo pravděpodobně osídleno již v době bronzové a obývali jej i Slované v raném středověku. Do dnešní doby se zachoval val s příkopem.
most, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Louny
Most postavený v l. 1814-1816 jako ochrana před záplavami silnice do Lipska. Délka mostu je 272 m a má 40 oblouků. Most je mírně prohnutý. Je významnou technickou památkou.
První zmínka o obci z roku 1616. Kaple pochází ze zač. 20. stol. Letopočet 1904 umístěn nad vchodem do kaple. Na kapličce deska se jmény místních občanů padlých v 2. světové válce.
sakrální památky - kaple, zachovalý, není známo, Středočeský kraj, Pochvalov
Kaple (kostelík) byla postavena v 18. století ve středu nepravidelné návsi uprostřed obce. Jednoduchá barokní stavba neprošla pozdějšími úpravami, které by pozměnily její vzhled. Před kaplí je kamenný kříž s mariánským reliéfem.
Raně barokní centrální kaple s hranolovým presbytářem z let 1672–7 západně od městyse u polní cesty do Chlumčan. Postavena nákladem Kateřiny Papanzoniové z Mirandoly, obnovená 1817, v současnosti pustá bez zařízení. Od silnice kryta mohutnými lipami.
Kaple je barokní stavbou postavenou v první polovině 18. století na místě staršího svatostánku z roku 1660. Byla opravena roku 1928 a 1970. Dnes chátrá. Kaple má čtvercový půdorys s trojosým průčelím členěným pilastry. Interiéru dominuje nástěnná malba Nejsvětější Trojice z roku 1928.
Velká barokní kaple v těžišti dlouhé vřetenovité návsi. Postavena roku 1743, po roce 1945 zchátrala. Střecha s věžicí a západní štít opraveny roku 1996. V současné době bez využití.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Líský
Výklenková kaple nad pramenem připomíná pověst o královně Elišce Přemyslovně, která ve zdejší studánce ukryla klíče od královské pokladnice, aby Jan Lucemburský nemohl český poklad zneužít pro své válečné výpravy po Evropě. Pověst zapsal Václav Beneš Třebízský.