Turistické cíle v okolí obce Hřivice

Kostel uváděn jako farní v l.1344–51 (podle nedochovaného dokumentu již 1158). Přestavěn 1553. Vypálen Švédy v roce 1639, obnoven 1640. Do dnešní podoby přestavěn 1837–40.

Kostel v Nehasicích pochází z přelomu III. a IV. čtvrtiny 14. století, do roku 1400 byla připojena hranolová věž s bedněným zvonovým patrem. Barokní úpravy roku 1677. Po roce 1945 zpustl, po roce 1990 opraven. Obklopen dosud funkčním hřbitovem.

Novogotický kostel z let 1905-1907 nahradil původně románskou, goticky a barokně upravovanou svatyni. Při její demolici zanikly i gotické malby z let 1368-1369 a kazetový strop z konce 16. století. Zachovala se umělá terasa, na níž kostel stojí, ohradní zeď hřbitova a zvon Matěj z r. 1574.

Pseudorománský kostel byl postaven v letech 1852–53 snad v místě starší sakrální stavby (ves připomínána už roku 1275). Jednolodní stavba s polygonálním závěrem, sakristií na jižní straně a hranolovou věží s jehlancovou střechou v západním průčelí. Od r. 1958 chráněnou kulturní památkou ČR.

Nízký, podélný kostel bez věže, gotického původu, postavený na okraji ostrožny uprostřed rozlehlé nepravidelné návsi. V r. 1789 barokně přestaven.

Románský kostel z 2. čtvrtiny 13. stol., kol. r. 1375 přestavěn goticky. Barokní úpravy proběhly v l. 1741–4 a 1789. Jednolodní kostel s hranolovou věži v koutě mezi lodí a odsazeným polygon. závěrem je obklopen hřbitovem s řadou zajímavých náhrobků.

Osamělý kostel na hřbitově patřil původně obci Kostelec, která zanikla během třicetileté války. Původně gotická stavba, barokně přestavená v r. 1700 (stavebník A.J. z Valdštejna) a v r. 1737, tehdy zřejmě stavitelem F. I. Préem.

Původně románský, goticky a barokně přestavěný kostel v Počedělicích je součástí areálu tvořeného hřbitovem, kamenným křížem z 30. let 19. století a výklenkovou novogotickou kaplí Nejsvětější Trojice.

Barokní kostel nahradil r. 1763 gotického předchůdce, v 19. stol. upravován (hlavní portál, monumentální brána hřbitova). Po r. 1945 zpustl, dnes chátrá bez využití. Jednolodní kostel s hranolovou věží v čele, obdélným závěrem a čtyřbokými přístavky.

Jeden ze dvou zachovaných předměstských kostelů středověkého původu v Žatci. Dnešní stavba z konce 15. století, přibližně o 100 let později přestavěna. Velká oprava 1904, od konce 40. let 20. století v majetku pravoslavné církve.

Barokní kostel na návrší nad centrem obce v podhůří Džbánu, postavený uprostřed bývalého hřbitova v 18. století. Nahradil staršího předchůdce. Orientovaná stavba na vysoké zárubní zdi, jednolodní, bez věže.

Gotický kostel sv. Jakuba Většího doložen od r. 1350, podle některých pramenů již románského původu. Asi v 16. stol. přistavěna věž, poté průběžně kostel upravován až do konce 19. stol. Současná podoba od zásadní novogotické přestavby v letech 1877-1880. Na konci r. 2003 přestal být kostel farním.