Turistické cíle v okolí obce Staňkovice

Vznik kostela lze datovat do první třetiny 13. století. V polovině 14. století přestavován a zřejmě i opevněn. Koncem 15. století byla zvednuta věž a v 17. století byly provedeny barokní úpravy. Poslední úpravy proběhly v první polovině 19. století.

Pozdně gotický kostel z konce 15. století, pravděpodobně dílo Andrease Günthera z Chomutova. Leží u staré obchodní cesty do Lipska. Objekt nikdy nebyl dostaven. Původní záměr svojí rozlehlostí a rozměry zřejmě přesáhl možnosti a význam lokality.

Původně zřejmě gotický kostel ve Spořicích stojí na ostrůvku, vytvořeném v ploše rybníka. Přístup zajišťovaly dva můstky, kdysi spalné či zvedací. Dnes je kostel ve velmi špatném stavu s četnými statickými poruchami, nepřístupný.

Nízký, podélný kostel bez věže, gotického původu, postavený na okraji ostrožny uprostřed rozlehlé nepravidelné návsi. V r. 1789 barokně přestaven.

Kostel postavený ve II. polovině 15. století prošel důkladnou barokní přestavbou roku 1734. Dále byl upraven ve II. polovině 19. století, následky poválečné devastace odstranila obnova po roce 1990.

Barokní kostel z první čtvrti 18. stol. na místě staršího, poprvé doloženého 1356. Sousední velká fara postavena 1733, poslední rekonstrukce kostela 1892–3. Po roce 1945 zchátral, v současnosti de facto ruina. Fara prodána soukromníkovi, v opravě.

Novorománský kostel ve Volevčicích byl roku 1840 přistavěn k věži původní svatyně, zřejmě gotického původu. Po roce 1945 chátral, což trvá dodnes.

Barokní kostel z 18. století, postavený na místě staršího předchůdce na nízkém hřbetu nad údolím Dubé. Opraven 1903 a znovu v nedávných letech. Uvnitř torza zařízení z původního kostela i z barokního. Před západním průčelím sochy z roku 1773.

Jeden ze dvou zachovaných předměstských kostelů středověkého původu v Žatci. Dnešní stavba z konce 15. století, přibližně o 100 let později přestavěna. Velká oprava 1904, od konce 40. let 20. století v majetku pravoslavné církve.

Barokní kostel na návrší nad centrem obce v podhůří Džbánu, postavený uprostřed bývalého hřbitova v 18. století. Nahradil staršího předchůdce. Orientovaná stavba na vysoké zárubní zdi, jednolodní, bez věže.

Pozdně románský, později několikrát přestavovaný a doplňovaný kostel. Původně součást vladyckého sídla místních šlechticů, obklopen bývalým hřbitovem. V 70.–80. letech 20. století se v okolí prováděly archeologické výzkumy, kostel stavebně zajištěn.

Pův. gotický kostel byl postaven v 2. pol. 14. století (prvně zmiň. r. 1356). Roku 1586 byl přestavěn, po roce 1840 byl upravován (obec byla v té době centrem panství cisterciáckého kláštera v Oseku). Kostel od r. 1945 chátral, r. 2000 dostal novou střechu a v současnosti slouží jako galerie.