Turistické cíle v okolí obce Libčeves

Kaple sv. Václava byla postavena v l. 1996-2000 podle návrhu ak. arch. Ivana Noska, výzdoba interiéru ak. sochař prof. Jan Koblasa. Zvon z pův. kaple sv. Václava (přibl. 1740 - 80 l. 20. stol., stržena pro špatný stav). Moderní kaple získala ocenění v soutěži Ústeckého kraje "Stavba desetiletí".

Neobvyklá stavba pseudorománské kaple sv. Václava z roku 1893, postavená nákladem zdejší rodiny Sochorů. V regionu zcela ojedinělý ohlas byzantské architektury, exotický vzhled stavby podporuje i symetrická struktura zdiva výrazných barev.

Kaple sv. Václava byla postavena roku 1802. Obdélná kaple s konvexně vypouklými bočními fasádami a hladkým průčelím, s obdélným vchodem a trojúhelníkovým štítem, s věžičkou. Kaplička je křížově zaklenutá.

Pův. barokní kaple sv. Václava z r. 1714 byla do dnešní novogotické podoby přestavěna ve 2. polovině 19. století. Stojí uprostřed návsi Mnichovského Týnce.

Kaple sv. Víta je zanikající sakrální barokní objekt postavený snad roku 1689.

Kašna se čtverhranným kamenným bazénem, v jehož středu stojí sloup se sochou svatého Floriána v typickém vyobrazení v ploše bílinského náměstí. Postavil 1682 G. P. Toscano, upravena počátkem 19. stol.

Na levém břehu Ohře je umístěn vodní mlýn, který patří od roku 1908 rodině Klímů. ynější dynastie Klímů začala s mlynářstvím už v 80. letech 19. století.

Soubor obytných domů inspirovaný anglickými zahradními městy. Podle projektu Jana Kotěry ho stavěl od roku 1909 pensijní fond zaměstnanců státních drah jižně nad lounským nádražím. Dokončení celého záměru zmařil nedostatek financí a I. světová válka.

Někdejší konvent oblátů Panny Marie Neposkvrněné byl postaven v l. 1926-27. Patrně r. 1940 byl kvůli 2. světové válce konvent uzavřen a již nebyl znovu otevřen. Po válce zde byl dětský domov, později patřil Pionýrské organizaci ČSSR. Po celkové rekonstrukci slouží jako hotel a školící středisko.

Dvoukřídlý patrový klasicistní zámek postaven r. 1755 na místě tvrze. R. 1806 v majetku rytíře Václava Beníška z Dobroslavi. R. 1848 patřil Fleischerům, r. 1887 Richterům. Po r. 1948 užíván jako učiliště. Po r. 1989 byl v havarijním stavu koupen a opraven Ing. M. Peroutem.

Zdaleka viditelné zbytky hradu, založeného snad Házmburky ve 14. st., poté v majetku Kaplířů ze Sulevic, r. 1422 obléhán husity. V 16. st. opuštěn, na poč. 17. st. uváděn jako pustý. Zachovány zbytky věžovitého paláce a opevnění.

Barokní hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice a Čtrnácti svatých pomocníků postaven v letech 1714–18 jako dík za odvrácení moru roku 1713. Dnes jeden z mála pozůstatků staré zástavby Velkého (Žateckého) předměstí.