Turistické cíle v okolí obce Vinařice

Terénní pozůstatky tvrze, která je poprvé připomenuta v roce 1395 a naposledy v roce 1435. Dle archeologického průzkumu tvrz vznikla na počátku 14. století a zanikla koncem století 15.

Pomník byl postaven r. 1913 při příležitosti 100. výročí setkání tří mocnářů a armád, které později zvítězili v rozhodující bitvě s Napoleonem. Dne 17.8.1813 přehlídce vojsk z místa, kde je dnes pomník, přihlíželi rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Bedřich Vilém III.

Trojkřídlý zámek pochází částečně ze 16. století, tehdy tu byla klášterní klauzura. Po zrušení kláštera v roce 1783 přestavěny budovy na zámek rodinou Tuscany. Dochoval se portál z roku 1548.

Barokní zámek na vysokém pravém břehu Ohře, uvnitř areálu starých i novějších hospodářských budov, které jej z návsi téměř zakrývají. Vznikl přestavbou letohrádku roku 1697. Pozoruhodná centrální dispozice vrcholící střešním polopatrem se stanovou střechou a věžičkou.

Bývalá tvrz v Pátku byla postavena v 16. století. Objekt byl postupně několikrát upraven a dnes je součástí historické zástavby obce.

Zámek byl vybudován v 16. nebo 17. stol. rodem Ledeburů na místě starší gotické tvrze. R. 1770 založen zámecký park. Od r. 1945 vlastnili zámek různé státní instituce. Od října r. 1994 byl v majetku obce Peruc, od r. 2007 v soukromém majetku. Na zámku je galerie obrazů Pamětní síň E. Filly.

Severovýchodně od postoloprtského zámku stával pivovar snad od roku 1562. O 130 let později zde Schwarzenbergové postavili nový, výrazně přestavěný po 1860. Výroba zastavena 1946, od té doby chátral. Dnes částečně obnoven s novým využitím.

Národní přírodní rezervace Pochvalovská stráň, vyhlášená r. 1989, je opuková skalní stěna, na jejíž horní hraně roste borovice a keřovitá reliktní medvědice lékařská a zimostrázek. Území rezervace severně od Rakovníka je turisticky nepřístupné a neschůdné.

Pomník Eduardu Beyerovi (1829-1871), který pokračoval po svém otci Františkovi v rozvoji těžby černého uhlí u obce Libovice na Slánsku, nechala r. 1879 postavit jeho manželka spolu s horníky na věčnou paměť úspěšnému zaměstnavateli.

Pomník padlým v I. světové válce vytvořil pro pnětluckou náves roku 1924 sochař E. Zelenka. Postkubistické dílo ve formě stylisovaného kalicha či palcátu připomíná 27 občanů obce, kteří zahynuli na evropských bojištích.

Socha odhalena r. 1892. Zhotovena podle návrhu Františka Hergessela a Františka Procházky. Materiál pískovec. Vysoký hranolový podstavec. Dřík se nahoru mírně zužuje. Postava oděna v kněžské roucho. V rukou drží knihu. Na čelní zadní straně podstavce nápis. Památkově chráněno od r. 1967.

Štefan Jiří ze Šternberka na místě původní tvrze vystavět v r.1611 zámek. Ferdinand ze Schwarzenberka v l.1706–1718 ho přestavěl v barokním slohu. Po r.1768, do r.1790, generální oprava zámku.