Turistické cíle v okolí obce Radíčeves

Pseudorománský kostel vystavěn v letech 1901–1902. Původně protestantský – luteránský kostel předán roku 1951 Církvi československé husitské.

Původní románský kostel (doložen snad 1004, jistě 1206) nahrazen 1336–80 gotickou stavbou. V letech 1702–73 barokní úpravy (záp. věže, kaple sv. Jana Nepomuckého, jižní zvonice), 1897 částečná regotisace (především jižní portál). Po roce 1990 opravován.

Kostel zaujímá dominantní polohu na návrší v horní části rozlehlé návsi. Dnešní stavba pochází ze začátku 18. století, kdy nahradila gotický kostel připomínaný ve 14. století jako farní. Na značně zchátralé stavbě byly v r. 2010 zahájeny opravy.

Velkolepý farní kostel v Postoloprtech postavil v místech někdejšího benediktinského kláštera v letech 1746–53 A. Altomonte mezi zámkem, náměstím a starším kostelem sv. Františka. Jeho obvodové zdi se zachovaly ve stodole děkanství.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojící ve Strojeticích byl poprvé připomínán roku 1357. Pravděpodobně měl gotickou podobu, ale roku 1634 byl zničen požárem. Později v roce 1701 byl vystavěn v barokním slohu. Znovu obnoven byl roku 1834. Dnes je ve špatném stavu.

Na místě původního gotického kostela ze 14. století, na východním okraji města, byla v r. 1722 postavena jednolodní orientovaná barokní novostavba s osovou dispozicí, s hranolovou věží na západní straně. Kostel prošel do 19. století několika úpravami, které však nesetřely jeho barokní vzhled.

Kostel v Nehasicích pochází z přelomu III. a IV. čtvrtiny 14. století, do roku 1400 byla připojena hranolová věž s bedněným zvonovým patrem. Barokní úpravy roku 1677. Po roce 1945 zpustl, po roce 1990 opraven. Obklopen dosud funkčním hřbitovem.

Na svahu návrší severně od návsi stojí původně gotický kostel, zbarokisovaný 1717, obnovený 1820. Severně a východně od něj velký hřbitov. Západní vstup lemují dvě centrální kaple. Velmi zajímavý, celkově však značně zanedbaný komplex.

Původně gotický kostel ze 14. století (zachována klenba presbytáře) prošel barokní přestavbou. Pozoruhodným motivem je točité schodiště pro zvoníka u severního boku presbytáře, které umožňovalo výstup do věžice nad vítězným obloukem.

Barokní kostel postaven roku 1742 náhradou za zničenou gotickou svatyni. Jednolodní chátrající stavba je neorientovaná, v průčelí má subtilní hranolovou věž zakončenou cibulí s lucernou, mělký obdélný trojboce zakončený závěr se sanktusovou vížkou a osově umístěnou sakristií.

Strannou těžce poškodil sesuv půdy r. 1820. V rámci její obnovy nahradil r. 1845 původní kostel, připomínaný prvně r. 1361, nový empírový objekt. Po r. 1945 byl opuštěn, prošel dlouhodobou opravou.

Komplex venkovského kostela a fary, provedený v neobvyklé náročnosti v l. 1735–37 (kostel) a 1754. Mezi oběma stavbami soudobý dynamický trojiční sloup, pozoruhodná vstupní brána na hřbitov z roku 1840. Několik zajímavých náhrobků z 19.–20. století.