Turistické cíle v okolí obce Kličín

Barokní kaple z poloviny 18. století, stojící ve východní části obce na křižovatce silnice II/224 a silnice III. třídy do Kaštic. Nekvalitní oprava z nedávných let nezabránila intensivnímu chátrání. Dnes funguje jako holubník, vnitřní zařízení nemá.

Barokní kaple z roku 1736 na návsi ve Strkovicích. Před hlavním průčelím sochy svatých Floriána a Jana Nepomuckého. Soudobé vnitřní zařízení.

Kaple sv. Antonína ve Velemyšlevsi je obdélná pseudorománská stavba s mělkým trojbokým závěrem postavená postavená roku 1863 žateckým měšťanem Antonínem Svobodou. Stojí uprostřed obce u hlavní silnice, je opravená a slouží k bohoslužbám.

Pozdně barokní kaple sv. Antonína Paduánského byla postavena roku 1790 na místě pův. dřevěné zvonice na připomenutí krupobití, které zničilo 13. června r. 1789 celou úrodu. Od té doby se zde vždy 13. června slavily slavnosti. Kaple stojí na návsi vedle požární nádrže.

Prostá barokní kaplička obdélníkového půdorysu byla postavena v roce 1641. Kaple je zakleknuta křížovou klenbou, jednoduché vnitřní vybavení je novodobé.

Barokní kaple sv. Jana Nepomuckého byla postavena na přelomu 17. a 18. století. Má obdélníkový půdorys s rovným závěrem a sedlovou střechou. V interiéru bývala lidová hliněná soška Jana Nepomuckého z doby výstavby kaple. Poslední rekonstrukce proběhla kolem roku 2009.

Obdélná kaple s mírně odsazeným půlkruhovým závěrem byla postavena v letech 1721–22 z popudu Petra Arnošta hraběte Mollarta a byla vybavena rokokovým zařízením. Hlavním motivem oltáře je obraz světce, jemuž je svatostánek zasvěcen, po stranách jsou figury sv. Rocha a Antonína Paduánského.

Protáhle osmiboká, v interiéru oválná barokní kaple postavena v Kličíně mezi lety 1734 až 38 zednickým mistrem J. Löfflerem z Klášterce, o sto let později na západní straně doplněna klasicistní hranolová věž, dnes zchátralá. V průčelí věže v nice socha sv. Jana Nepomuckého od J. A. Dietze.

Kaple sv. Václava je pozůstatkem hlavní oltářní stěny kostela doloženého poprvé 1617. Roku 1763 byl sice opraven, ale záhy, v důsledku reforem Josefa II., došlo k jeho zrušení. Poslední mše se konala 16. května 1786. Nynější obraz pochází z 19. století.

Dvě drobné výrazné sakrální památky zdobí Kaštice u Podbořan: kašna se sochou Bičovaného Krista, datovaná nápisovou deskou do roku 1608, a mariánský sloup z roku 1709. Výstavbu obou financovali příslušníci rodu Schmidgräbnerů z Lustenecku.

V r. 1833 Vít Zeiner dal zbourat starou tvrz a na jejím místě postavit r. 1837 klasicistní zámek.

Průchod mezi středověkými domy, s délkou 51 m a šířkou v nejužší částí 66 cm. Je tvořena gotickým zdivem s okenními otvory a prampouchy. Ve tředověku byla používána pro přístup z náměstí na parkán hradebního systému. R. 2007 byla zapsána do České knihy rekordů jako nejužší ulice v České republice.