Turistické cíle v okolí obce Břežany

Klasicistní zámeček tvoří součást hospodářského dvora, který patřil ke kadaňským městským statkům. Vznikl snad po roce 1787, současná podoba klasicistní z roku 1847. V současné době se opravuje.

Dřevěná rozhledna v podobě strážní věže staroslovanského hradiště na vrchu Rubín (352 m n. m.) byla postavena v r. 2018 z iniciativy města Podbořany. Je volně přístupná veřejnosti.

Kaple byla postavena pravděpodobně ve 14. stol. na městských hradbách v areálu farního kostela. V 16. stol. byla stavebně upravena (nově zaklenuta), později prošla barokní úpravou. Kaple sloužila k modlitbám Růžencového bratrstva (odtud název), později jako farní knihovna, dnes je prázdná.

V roce 1804 Jakub Devechi v místech bývalé tvrze dal postavit barokní zámek. V roce 1902 zámek vyhořel. V roce 1904 Josefina Burgstalleroá dala vyhořelý zámek přestavět ve švýcarském stylu.

Ocelová oblouková nýtovaná konstrukce na opěrách z pískovcových kvádrů nahradila roku 1896 řetězový most z let 1826–7. Po velké opravě roku 2001 převádí přes Ohři místní dopravu do oblasti nádraží Žatec západ.

Barokní zámek s rozsáhlým hospodářským dvorem postavil po r. 1710 Franz Josef von Schoenkirchen (dokončen 1722). V letech 1905–6 restaurován, po r. 1945 nápravné zařízení pro dívky, zemědělské učiliště, nakonec státní statek. Demolován v roce 1988.

Ocelová rozhledna (16 m, 460 m n. m.) postavena v l. 2010–2011 a slavnostně otevřena 16. června roku 2011. Rozhledna stojí na Skřivánčím vrchu mezi obcemi Málkov a Zelená. Výhled z ní je jak na Krušné hory tak na hnědouhelný revír s elektrárnami Tušimice a Prunéřov.

Původně zde stávala tvrz která byla zkonfiskovaná roku 1621 Bohuslavovi z Michalovic, později zřejmě opuštěná. Majitel panství, osecký klášter, zde proto vybudoval kolem roku 1730 zámek upravovaný r. 1841.

Měšťanský dům, v jádru gotický, z počátku 15. století. Dvorní křídlo bylo postaveno v polovině 16. století. Velká vstupní síň je renesanční. V klasicismu vzniklo v interiéru nové schodiště a v roce 1886 dům získal novogotickou fasádu. Dnes slouží budova pro potřeby města.

Sloup z let 1707–13 (F. Tollinger), 1735 doplněn J. K. Vetterem. Trojboký, na vrcholu Trojice, pod oblačným soklem tři andělé, kolem šestiboké zábradlí se sochami svatých Josefa, Václava, Zikmunda, Floriána, Antonína, Prokopa, Karla Bor. a Jana Nep.

Sloup nad cestou mezi Roklí a Úhošťany, nad levým břehem Úhošťanského potoka. Postaven roku 1824. V současné době ohrožen rozpadem podstavce.

Druhý žatecký barokní sloup postavený na dnešním náměstí 5. května na paměť požáru roku 1738. Přestože titulní plastikou je Nejsvětější Trojice, nazývá se sloup podle protipožárního patrona sv. Floriána, jehož socha stojí na podstavci.