Turistické cíle v okolí obce Vetlá

Zámek vystavěn v roce 1899. V průběhu druhé světové války objekt obsadila německá armáda. V padesátých letech zámek předán místní samosprávě. V devadesátých letech 20. století zámek vrácen restituentovi a ten zahájil rekonstrukci.

Zaniklý hrad byl založen někdy ve 13. – poč. 14. stol. Jako první majitel se uvádí pan Pešek z Válovic. Někdy kolem r. 1330 byl hrad jako sídlo loupeživého rytíře dobyt a pobořen. Dalšími majiteli byli Buškovičtí a v 17. stol. Chotkové, kteří byli posledními majiteli hradu.

První písemná zmínka o vsi z r. 1374. V obci veřejně přístupný výtok vody. Vznikl začátkem 20. stol. Důležitý zdroj vody pro obec. Kolem r. 1900 postavena kašna, zásobárna vody pro obec. Kašna slouží dodnes. Umístěna zde tabulka, že voda není pitná.

Jezdecká kasárna vyplňují jihovýchodní část pevnostního města. Roku 1784 byla postavena jako budova kolem tří uzavřených nádvoří. Dnes slouží jako depozitář archivu Národního musea a výstavní prostor musea ghetta.

Hranolová hradební věž byla součástí městského opevnění. V letech 1360–1380 vybudována jako součást nových hradeb, postavených v souvislosti s rozšiřováním města. R. 1705 byla věž přestavěna v horní části na barokní vyhlídkový pavilon, zvaný Jezuitská hvězdárna. Od r. 2012 je zde Muzeum loutek.

Nad původním kostelem vznikla 1654–1731 mohutná kolej a kostel Zvěstování Panny Marie podle projektu obou Broggiů. Jesuitům sloužila do 1773, pak kněžský seminář, strojně početní stanice ČSD a sídlo stavební firmy. Kostel patří zdejší galerii.

Dvůr vznikl jako vrchnostenský v 16. století. Název získal po majitelích panství v letech 1623–1773. Po zrušení řádu zde byla barvírna plátna, po jejím zániku různá hospodářská využití. V jižní části dnes pension.

Jedním z nejmladších terezínských vojenských objektů je krytá jízdárna z let 1861–2. Budova střídmého novogotikou inspirovaného vzhledu sloužila výcviku vojáků blízkých jezdeckých kasáren. Dnes prázdná, uvažuje se o rekonstrukci pro kulturní účely.

Starší hrad neznámých majitelů dobyl r. 1421 Jan Žižka a přestavěl jej na opevněný opěrný bod husitů v kraji. Husitská posádka hrad ovládala ještě mnoho let po Žižkově smrti r. 1424. R. 1467 obležen poděbradským vojskem, zpustnul po roce 1471.

Poutní místo na kopci nad vsí Ostré nechali postavit jesuité v letech 1703-7. Skládá se z věžovitých kaplí Nalezení a Povýšení sv. Kříže, mezi nimiž stojí malá kaple Božího hrobu. Všechny kaple stojí na terase, přístupné po dlouhém schodišti.

Milník postaven roku 1858. Označoval rozmezí tří krajů. Roku 1938 se stal označníkem, kde začínaly Sudety. Připomíná klasický dórský sloup. Na vrcholu osazen dvojitý kovový křížek. Restaurátorské práce provedeny v roce 2011. Je na seznamu kulturních památek.

Barokní most z let 1770-1773. Most osazen plastikami Krista na kříži a sv. Karla Boromejského od B. Edera. Most i plastiky silně poškozeny projíždějícími tanky a nákladní mi vozy, zejména v letech 1968-1988. Most i sochy opraveny v roce 1996. Sochy se však již na své původní místo nevrátily.