Turistické cíle v okolí obce Ctiněves

Socha sv. Onufria pochází pravděpodobně již ze 17. století. Socha stála u kostela. Obyvatelům naháněla strach a byla odstraněna a hozena do rybníka. V roce 1860 nalezena a umístěna do polí za město. Socha v roce 2009 restaurována.

Socha sv. Prokopa z r. 1711. Má dvoustupňový podstavec a hranolový sokl. Levou nohu klade na ďábla. Sv. Prokop zobrazen v dynamickém postoji. Kvalitní barokní socha neznámého regionálního sochaře. Socha r. 2006 odborně zrekonstruována, r. 2007 vyhlášena kulturní památkou.

Socha Josefa Švejka v Kralupech nad Vltavou umístěná před městským úřadem. Autorem sochy sochař Albert Králiček. Předlohou se stal filmový představitel Rudolf Hrušínský. Její financování bylo provedeno z veřejné sbírky. Přes Švejkovo koleno je opřen stájový pinč a u nohou je psí hovínko.

Před kostelem sv. Šimona a Judy se nacházejí dvě sochy sv. Jana Nepomuckého. Součást kostelního areálu. Sokl sochy stojící vlevo zdobí reliéf zavraždění sv. Václava. Nad světcem andílek s ratolestí. Barokní sochy dobré kvality a provedení. Zapsány do seznamu kulturních památek r. 1964.

V 1. pol. 18. stol. vystavěn mohutný sklad soli - solnice. Sůl z Prahy dováželi v rámci robotní povinnosti sedláci. Na fasádě budovy zbytky pilastrů a rámování oken. Dvoudílné štíty mají trojúhelníkové vrcholy. K solnici patřila klenutá barokní brána, generální oprava roku 2000.

Sousoší Čtvero ročních období se nachází v parku u Dvořákova gymnázia. Znázorňuje jaro, léto, podzim a zimu. Autor Jan Straka. V r. 2009 zrestaurováno.

Sousoší sv. Jana a Pavla stojí mezi Hospozínem a Hospozínkem. Postaveno r. 1776. Restaurátorské práce provedeny po roce 2005. Sousoší zapsáno v seznamu nemovitých památek.

Trojúhelníková plošina na kopci Sovice byla osídlena od neolitu přes dobu halštatské až do středověku. Na vrcholu jsou dodnes patrné zbytku nízkého valu s příkopem, které ovšem nesloužily k obraně. Zájmu archeologů se těší teprve od první poloviny 20. století.

Barokní špitál severovýchodně od hradu. Vybudovaný Dietrichsteiny v letech 1698–1708. Výrazné kulisové průčelí zdobí klenuté brány a kamenný portál s erbem Dietrichsteinů.

Trojkřídlá budova tzv. francouzského typu sloužila od roku 1782–3 jako zdravotní zázemí pevnosti. V dubnu 1918 zde zemřel hlavní strůjce sarajevského atentátu Gavrilo Princip. Dnes prázdná, chátrající.

Skromné pozůstatky skalního hradu založeného pravděpodobně ve 13. století. Roku 1318 zde pobýval Půta z Vidimi. Doba zániku hradu není známa. Do dnes dochována jedna tesaná místnůstka, cisterna a draže po trámech.