Turistické cíle v okolí obce Krabčice

Raně barokní poutní kostel sv. Isidora z let 1680–1682, jeho autorství je připisováno architektu J. B. Matheyovi. V roce 1798 byl opraven rodinou Kinských. Na průčelí jsou sochy sv. Ondřeje a sv. Pavla od Jana Jiřího Bendla.

Kostel se v Medonosech připomíná poprvé roku 1352. Není jisté, zda stál v téže lokalitě jako dnes, raně gotická zazděná okénka presbytáře svědčí o vysoké pravděpodobnosti této domněnky. Barokní přestavba 1712. Obklopen hřbitovem.

Kostel postaven asi r.1357, nejpozději však do r.1391. Věž kostela postavena roku 1541. K nejcennějšímu v kostele patří fresková výzdoba. U kostelíka stojí dřevěná zvonice ze 16. století s dvěma zvony.

Původně románský kostelík byl na přelomu 14. a 15. století výrazně přestavěn a zvětšen. Po třicetileté válce barokní úpravy. Výjimečný představitel václavské sakrální architektury ve venkovském prostředí.

Drobný centrální kostel z let 1676–7 (G. Broggio) nahradil původní objekt vzniklý ve 12. či 13. století, poškozený za třicetileté války. Opravy 1910, 1955, 1999, sloužil profánním potřebám biskupství (sušárna prádla).

Kostel původně postavený ve slohu románském byl v pol.15. st.přestavěn goticky a v pol.16. st. renesančně. Další úpravy v 17. a 18. století. V 19. st. panská oratoř zpřístupněna přímo ze zámku a tím se kostel stal zámeckým kostelem.

Původní gotický kostel sv. Jiljí se uvádí již v roce 1344. Přestavěn na přelomu 16. a 17. st. Zcela byl zničen požárem v r.1760. Roku 1762 vystavěn nový kostel v barokním stylu. Přestavba v druhé pol. 19.st. Začátkem 21.st. drobné opravy exteriéru.

Raně barokní bezvěžový kostel z roku 1675, připisován Antoniovi della Porta, v dominantní poloze nad pooherskou obcí severně od Doksan. Obklopen zdevastovaným hřbitovem, sám velmi zchátralý. Součást zajímavého barokního areálu.

Jednolodní renesanční kostel postavený v l. 1613-16 Santinim Malvazione. Patrový volutový štít, manýristický vstup. portál. Loď zaklenuta valenou klenbou s lunetami. Hvězdový vzor štukových žeber. V interiéru tříramenná renesanční kruchta.

Ruina původně románského kostela v dominantní poloze nad údolím Úštěckého potoka uprostřed veliké návsi kdysi bohaté zemědělské obce. Z původní stavby se zachovala zejména věž, ostatní části pocházejí z pozdějších stavebních etap.

Zaniklý románský kostel sv. Jiří stál na západní výspě Dómského pahorku. Vlastnická kaple se změnila ve farní kostel předměstí Rybáře. Po zrušení za Josefa II. sloužil profánním účelům, demolován byl roku 1876. V museu zachovány oltář a kazatelna. Na místě kostela byla postavena novorenesanční vila.

Kostel z roku 1703, připisovaný Octaviánu Broggiovi, postavený mimo dnešní obec na nízké vyvýšenině nad levým břehem Labe. Po roce 1945 zchátral, v 90. letech 20. století obnoven.