Turistické cíle v okolí obce Polepy

Barokní kostel byl postaven v l. 1738-41, snad architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou, který v té době realizoval přestavbu zámku Liběchov. Fresková výzdoba je dílem J. P. Molitora z r. 1741. Při severní straně kostela je hrobka Pachtů z Rájova. V 19. a 20. stol. byl kostel upravován.

Barokní kostel sv. Havla postaven v letech 1708–11 na místě staršího dřevěného kostela italským stavitelem N. Raimundim.

Kostel se v Račiněvsi poprvé připomíná roku 1371, současná podoba pochází z poslední čtvrtiny 15. století. Hranolová věž v ose západního průčelí přistavěna 1870. Obklopen bývalým hřbitovem, vzhledem k okolní zástavbě a minimálnímu využití téměř nepřístupný.

Původně románský kostelík byl na přelomu 14. a 15. století výrazně přestavěn a zvětšen. Po třicetileté válce barokní úpravy. Výjimečný představitel václavské sakrální architektury ve venkovském prostředí.

Drobný centrální kostel z let 1676–7 (G. Broggio) nahradil původní objekt vzniklý ve 12. či 13. století, poškozený za třicetileté války. Opravy 1910, 1955, 1999, sloužil profánním potřebám biskupství (sušárna prádla).

Původně gotický kostel sv. Jana Křtitele, barokně přestavěn v roce 1870 v srdci vsi Proboštov.

Raně barokní bezvěžový kostel z roku 1675, připisován Antoniovi della Porta, v dominantní poloze nad pooherskou obcí severně od Doksan. Obklopen zdevastovaným hřbitovem, sám velmi zchátralý. Součást zajímavého barokního areálu.

Ruina původně románského kostela v dominantní poloze nad údolím Úštěckého potoka uprostřed veliké návsi kdysi bohaté zemědělské obce. Z původní stavby se zachovala zejména věž, ostatní části pocházejí z pozdějších stavebních etap.

Zaniklý románský kostel sv. Jiří stál na západní výspě Dómského pahorku. Vlastnická kaple se změnila ve farní kostel předměstí Rybáře. Po zrušení za Josefa II. sloužil profánním účelům, demolován byl roku 1876. V museu zachovány oltář a kazatelna. Na místě kostela byla postavena novorenesanční vila.

Filiální katolický kostel postavený r. 1939 v tehdy samostatné obci za výrazného přispění podnikatele Georga Schichta, který vlastnil palácovou vilu v přilehlé části Ústí n. Labem. Od r. 1968 chátral bez využití, opraven r. 1992. Jde o jednolodní tradicionalistickou stavbu s gotizujícími prvky.

Stavba nejisté datace i statutu. Nelze vyloučit raně středověký původ, první jistá zmínka 1607. Do 1785 označována důsledně jako kostel, od té doby hřbitovní kaple. Východní část zřejmě z konce 16. stol., po 1701 barokní přestavba. Po 1945 zpustla.

Kostel z roku 1703, připisovaný Octaviánu Broggiovi, postavený mimo dnešní obec na nízké vyvýšenině nad levým břehem Labe. Po roce 1945 zchátral, v 90. letech 20. století obnoven.