Turistické cíle v okolí obce Liběšice

Dnes barokní kostel sv. Martina, připomínán na poč. 12. stol., farní r. 1145. Přestavěn raně barokně kolem r. 1650, v 18. stol. upraven a obnoven v r. 1880. Od. r. 2004 v soukromých rukou, postupně opravován. V sousedství hodnotná barokní fara.

Původně gotický kostel ze 14. století, upravený po požáru roku 1592, byl s výjimkou západní věže nahrazen roku 1776 pozdně barokní novostavbou. Po roce 1945 chátrá, v posledních letech obnovena střešní krytina. Asi 100 m od něj mohutná raně barokní sýpka.

Historie kostela sahá už před rok 1384, kdy jsou o něm dochovány písemné záznamy. V roce 1500 a 1666 proběhly rozsáhlé přestavby do barokní podoby.

Gotický, částečně barokně přestavěný kostel v centru polabské vsi, doložené poprvé roku 1088. Pozoruhodné je dodatečné zvýšení okolního terénu, které způsobilo současné zapuštění stavby do "suterénu". Součástí areálu je i zvonice.

Kostel projektovaný snad O. Broggiem nahradil v letech 1710–24 původní svatyni ze 14. stol. Jednolodní kostel s bočními kaplemi, oratořemi a věží (horní část 1902) v ose západního průčelí. Od roku 1724 východně od závěru kaple sv. Jana Nepomuckého.

Původně románský, goticky a barokně rozšiřovaný farní kostel někdejší biskupské vsi, poději vysazené jako poddanské městečko roudnického panství. Z původní stavby se dochoval hlavně spodek věže, současný vzhled výsledkem oprav v posledních 40 letech.

Pozdně barokní stavba z let 1764–72 nahradila gotický, vícekrát upravovaný kostel, zničený požárem. Jednolodní mohutná stavba s bočními kaplemi, mělkou apsidou a věží v západním průčelí s helmicí z r. 1879. Po r. 1945 zchátral, nedávno obnoven plášť.

Původně románský, patrně vlastnický kostel z konce 12. stol. byl zásadně přestavěn v letech 1726–8 zřejmě podle projektu O. Broggia za probošta Josefa Míky, sakristie 1769. Slouží jako hřbitovní, roku 2008 oprava většiny pláště.

Raně barokní kostel podle projektu G. Broggia nahradil v letech 1693–98 původní svatyni (připomínána 1352). Jednolodní kostel s věží v ose západního průčelí (zvýšena r. 1816) je prázdný, obklopen zpustlým volně přístupným hřbitovem s barokní branou.

Původní kostel ve Chcebuzi vznikl snad již za vlády Boleslava II. koncem 10. století, obec doložena zakládací listinou břevnovského kláštera. Kostel zcela vyhořel 1656, opraven 1684, nahrazen dnešním objektem 1781–4 za Huberta Karla Pachty z Rájova.

Klasicistní kostel v Homoli nahradil roku 1787 starší kapli (1724). Jednolodní k jihu orientovaná stavba s bedněnou zvonicí v ose hlavního průčelí na skalnaté vyvýšenině uprostřed obce. Kostel nedávno opraven, v bývalé faře mineralogické museum.