Turistické cíle v okolí obce Úštěk

Úštěcký židovský hřbitov mohl existovat již v 15. stol., nejstarší náhrobky byly datovány r. 1570. Po zániku židovské obce v Úštěku za 2. svět. války chátral až do r. 2001, kdy pod správou pražské Židovské obce začaly rekonstrukce pokračující dodnes.

Židovský hřbitov, založený 1789 severozápadně nad vsí. Roku 1920 postavena osmiboká obřadní síň. Hřbitov devastován od roku 1938 do 90. let 20. stol. Na přelomu tisíciletí obnova, dosud neukončená.

Gotická tvrz ze 14. st., rozšířena ve 2. pol. 15. st., renesančně přestavěna V. z Roupova r. 1613. Barokní úpravy na přel. 17. a 18. stol., opravena po požáru r. 1806. Po konfiskaci po r. 1948 slouží st. statku, poté archivu. Po r. 1989 restituována vyšehradskou kapitulou, po r. 2024 odkoupena obcí.

Unikátní soubor roubených, hrázděných a zděných staveb lidové architektury. Interiérové i exteriérové expozice jsou prezentovány v několika objektech. Návsi vévodí barokní studna z roku 1695.

Železniční museum a zachovalý úsek trati Velké Březno - Lovečkovice - Verneřice/Úštěk, provozovaný příležitostně od 28. 10. 2010 společností Zubrnická museální železnice.

Věžovitá zvonice ze 14. století stojí vedle zaniklého farního kostela sv. Kateřiny Alexandrijské. Částečně zděna a ve druhém patře dřevěná konstrukce nesla původně tři zvony, které byly za německé okupace zrekvírovány. Po r. 1990 byla uspořádána sbírka na nový zvon, který byl instalován v r. 2004.

Renesanční zděná hranolová zvonice, od poloviny 16. století součást venkovského církevního areálu. V současné době nepoužívaná, silně zchátralá. Zachována řada autentických stavebních prvků (sgrafitová omítka, střešní krytina, okenní žalusie).

Zvonice neznámé doby vzniku: buď byla součástí areálu vlastnického kostela ve vsi Mnichov, nebo byla postavena až v baroku. Tehdy vzniklo dnešní horní patro. Součást malebného kostelního areálu.

Empírová zděná zvonice z roku 1883, jedna ze dvou dochovaných v Čechách.

Pozdně barokní věžovitá zděná zvonice vestavěná v letech 1788–91 do ohradní zdi zahrady soudobé fary. Vstup od východu z uličky nad schodištěm ke kostelu. Po ztrátě funkce sousedního kostela po roce 1945 chátrá.

Barokní věžovitá zděná hranolová stavba, pravděpodobně soudobá se sousedním kostelem. Při obnově v 90. letech 20. století upravena na obydlí správce, po odchodu alternativního umělce Luďka Markse prázdná. Zvononosná konstrukce rozebrána, zvony odvezeny.

Polozděná zvonice na šestibokém půdorysu, součást areálu kostela v prastaré polabské obci. Postavena zřejmě až po úpravě terénu, která ze sousedního kostela udělala "polozemnici". Horní část je hrázděná, obedněná.