Turistické cíle v okolí obce Charvatce

Místo zvané Na Horách přes malou nadmořskou výšku poskytuje nádherný, téměř kruhový rozhled. Zásluhou obce Hrobce je tu na místě býv. leteckého naváděcího majáku od května 2011 volně přístupná dřevěná vyhlídková plošina vysoká asi tři metry, k níž vede strmý žebřík o 12 stupních.

Jednopatrový barokní dům zv. Nedvědovský. Dochovaný arkýř původně renesanční upraven v baroku. Nad vchodem plastika medvěda datovaná rokem 1779. Do dnešní podoby upraven na konci 18. a 19. století. V r. 1958 zapsán do seznamu nemovitých památek.

Renesanční zámek postavil Florián Griespek z Griechspachu a jeho syn Blažej v l. 1552-1614. Za třicetileté války zámek poškozen, r. 1623 byl prodán Polyxeně Pernštejnské z Lobkowicz. Po r. 1652 opraven, sloužil jako správní budova, později jako lazaret. R. 1948 zestátněn, r. 1993 vrácen Lobkowiczům.

Zaniklá tvrz. R. 1397 získal dolní část vsi Pech z Neprobylic. R. 1437 se Pechova vdova Anna vdala za Vaňka z Hřivic. Ten postavil tvrz, na které sídlili jeho potomci více než sto let. V r. 1560 v majetku Mikuláše Kozelky z Hřivic, ten ji prodal r. 1572 Václavovi Pětipeskému. Poté tvrz zanikla.

Tvrz postavená asi ve 14. stol. R. 1316 se zmiňuje Michal z Neprobylic. Až r. 1552 se píše přímo o tvrzi v majetku Jiřího z Neprobylic. R. 1527 získána Václavem st. Pětipeským, který ji r. 1588 renesančně přestavěl. R. 1623 ji koupil Jaroslav Bořita z Martinic, poté sloužila jen hospodářským účelům.

Zcela zdevastovaný areál nejmladšího roudnického židovského hřbitova se nachází na západním okraji města. Založen byl roku 1890, používán ještě po II. světové válce. Později rozkradeny téměř všechny náhrobky, vypálena obřadní síň (1985).

Budova postavena r. 1902. Novorenesanční dvoupatrová budova čerpající z tzv. saské renesance s reliéfem zdobeným portálem. Dříve v budově sídlil okresní úřad slánského okresu. V současnosti budova využívána není. Kromě několika místností používaných jako sklady je prázdná.

Budova Okresní hospodářské záložny vznikla roku 1887. Pseudorenesanční dvoupatrová budova. Průčelí doplněno alegorickými figurami podle kartonu Mikoláše Alše. V současnosti Dům dětí a mládeže "Ostrov".

Nejznámější strom v Čechách. Podle pověsti se zde setkal kníže Oldřich se selkou Boženou, která se stala kněžnou. Nejstarší zpráva pochází z Kosmovy kroniky z poč. 12. století. Dub již dvakrát překonal požár.

Jedno z hlavních převodových kol elektrárenského turbogenerátoru se šípovým ozubením "Citroen". Pochází z miřejovické vodní elektrárny. Výrobcem turbíny byla firma Českomoravská Kolben. Nachází se pod lávkou na levém břehu Vltavy.

Terénní zbytky tvrze založené kolem r. 1300. Od r. 1334 do hus. válek patří roudnickým augustiniánům, poté zastavována různým majitelům. Zpustošena za 30-leté války. Dochován pahorek jádra zčásti dosud chráněný valy a příkopy.

Památník Antonína Dvořáka v budově barokního špitálu z r. 1745, připisovaného Kiliánu Ignáci Dientzehoferovi. Vedlejší barokní budova z r. 1759, takzvaná Varhaníkovna, slouží jako památník Dvořákova učitele Antonína Liehmanna.