Turistické cíle v okolí obce Teplá

Renesanční dvoupatrový dům z roku 1556 na úzké parcele postavil italský stavitel Ambrosio Balli. Má gotické jádro, sklepy a dvorní dům. Na průčelí portál saského typu, dále znamení modrého hroznu a v patře barokní medailon s malbou Madony s děckem.

Dům postavený architektem Octavianem Broggiem pro rodinu jeho políra Vojtěcha (Adalberta) Kyslinka počátkem 20. let 18. století ve středu západní fronty hlavního litoměřického náměstí. Počátkem 50. let 20. století důkladně rekonstruován. Jméno dostal podle pěti dívčích hlav zobrazených v průčelí.

Původní gotický dům byl pozdně renesančně přestavěn kolem roku 1600. Pod oknem druhého patra je štítek s rodovým znakem.

Nárožní původně pozdně gotický dům, postavený v 1. pol. 16. století, přestavěný renesančně, prošel dalšími přestavbami a úpravami v 19. a 20. století.

Pův. gotický dům č. p. 36 na rohu Michalské a Krajské ulice patřil od r. 1708 staviteli O. Broggiovi (1670–1742), který ho důkladně přestavěl a žil zde až do své smrti. Kolem r. 1900 zřízen arkýř v západní stěně, po r. 1990 dům opraven, nyní soukromý, obytný.

Jižní část východní fronty terezínského hlavního náměstí tvoří od roku 1787 klasicistní důstojnický dům. Svému účelu nesloužil dlouho: počátkem 19. století zde sídlila fara, škola, později i městský úřad. Dnes zdravotní středisko a byty.

Dnes již zaniklou tvrz postavil patrně Karel Elznic z Elznic po r. 1597 (zmiňována r. 1623). Poté byla v majetku Johanky z Hertemberka a jejího muže Václava Šternberka do r. 1627, kdy tvrz koupila Marie Maximiliana ze Šternberka. R. 1676 přešla do rukou Dietrichsteinů a asi toho roku byla zbourána.

Drobný secesní kostel s vysokou věží si lovosičtí evangelíci postavili roku 1905. Po roce 1945 ho získala nynější církev čs. husitská, vzhledem k minimální údržbě však značně zchátral. V letech 2008–2009 opravena věž.

Kostel německé evangelické církve byl postaven roku 1902 na jihovýchodním okraji městského parku jako jednolodní stavba z režného cihelného zdiva. Po roce 1945 ho užívají baptisté. Jeden z typických tzv. červených kostelů v dříve německy mluvícím pohraničí.

Pozdně barokní fara zámeckého typu stojí od roku 1781 severně od kostela Povýšení sv. Kříže. Pamětní deska nad hlavním portálem připomíná zdejší působení premonstrátského vlasteneckého básníka Boleslava Jablonského. Budova nevyužívaná od r. 1962 je nabízena k prodeji.

Pozdně barokní fara z let 1788–91, postavená při povýšení zdejšího kostela na farní. Po roce 1945 zchátrala, na podzim 2008 se dokončuje oprava zřejmě pro nového soukromého majitele.

Zříceniny hradu zal. v 2. pol. 13. stol. Lichtemburky, jiná teze mluví o původ. král. hradě. První zm. r. 1355, Jan Lucemburský jej prodává Z. Zajícovi z Valdeka. Ve 14. stol. hrad rozšířen. R. 1586 veden jako pustý. Nápadná dvojice zachovalých věží.