Turistické cíle v okolí obce Lipá

Telekomunikační stožár vybudovaný v roce 2009, zkolaudován v březnu 2010. Výška je 30 metrů, vyhlídková plošina je ve výšce 20 metrů. Rozhledna je přístupná zdarma a bez časového omezení.

Eklektická budova se secesními prvky byla postavena pro městskou správu v letech 1906 - 07. Dnes po rozsáhlé rekonstrukci sídlem zdravotních ordinací, městský úřad se přesunul přes ulici do nové budovy.

Teplická radnice sestává ze starší empírové budovy z let 1806–1807 ve středu severní strany dnešního znehodnoceného náměstí Svobody a z přilehlého novějšího křídla do ulice U Radnice. Dnes sídlo magistrátu statutárního města. Původní radnice stávala uprostřed náměstí.

Čedičový vrch (399 m n.m.) je součástí Českého středohoří. Velká část západní strany byla odtěžena. R. 1992 byl prohlášen přírodní památkou (jednotlivé části již v l. 1966 a 1969 – čedičové sloupce a biologicky vzácná oblast jižních svahů). Od r. 1622 zdobí vrchol kopce kříž, současný je z r. 1992.

Raná je výrazná trojvrcholová hora (457 m n. m.) v západní části Českého středohoří. Na jihozápadním vrchu trojkopce se rozkládá národní přírodní rezervace Raná. Raná je též centrem paraglidingu a sportovního létání. Nejkratší přístup ze stejnojmenné obce.

Dům byl postaven kolem roku 1520 na gotických základech. Má renesanční průčelí. V loubí je původní dřevěný strop.

Renesanční dům postavený kolem roku 1580 na místě starší stavby, z ní se dochovaly gotické sklepy. Ve dvoře je k hradbě přistavěn renesanční domek.

Opravdu jen skromné zbytky středověké tvrze v podobě terénních vln a tvarů jsou k vidění v malé osadě Režný Újezd. Ves byla poprvé zmíněna v roce 1366. Malé zemanství zaniklo patrně v 15.století, kdy byl Režný Újezd připojen k jiné malé osadě – Borči.

Schwarzenberská labská restaurace u přívozu přes Labe s bývalým pavilonem a vyhlídkovou věží, která dříve sloužila pro uskladnění ledu.

Hrad z konce 13. stol., založen pány ze Mšeného. Zanikl počátkem 15. stol. Nad hradem lze najít pozůstatky slovanského hradiště.

Kaple postavená v letech 1728–1730 Kristiánem Laglerem na nově zřizovaném městském hřbitově. Po jeho přeměně na park zachována spolu s pomníkem a náhrobkem básníka J. G. Seumeho, po němž je často nazývána. Po letech chátrání upravena na výstavní prostor bez církevního zařízení.

Původní renesanční budova byla přestavěna v baroku. Od roku 1956 je zde sídlo galerie s uměleckými díly od 13. století do současnosti. Dochován renesanční portál, psaníčková sgrafita.