Turistické cíle v okolí obce Třebenice

Jezdecká kasárna vyplňují jihovýchodní část pevnostního města. Roku 1784 byla postavena jako budova kolem tří uzavřených nádvoří. Dnes slouží jako depozitář archivu Národního musea a výstavní prostor musea ghetta.

Hranolová hradební věž byla součástí městského opevnění. V letech 1360-1380 vybudována jako součást nových hradeb, postavených v souvislosti s rozšiřováním města. R. 1705 byla věž přestavěna v horní části na barokní vyhlídkový pavilon, zvaný Jezuitská hvězdárna. Od r. 2012 je zde Muzeum loutek.

Nad původním kostelem vznikla 1654–1731 mohutná kolej a kostel Zvěstování Panny Marie podle projektu obou Broggiů. Jesuitům sloužila do 1773, pak kněžský seminář, strojně početní stanice ČSD a sídlo stavební firmy. Kostel patří zdejší galerii.

Jedním z nejmladších terezínských vojenských objektů je krytá jízdárna z let 1861–2. Budova střídmého novogotikou inspirovaného vzhledu sloužila výcviku vojáků blízkých jezdeckých kasáren. Dnes prázdná, uvažuje se o rekonstrukci pro kulturní účely.

Skalnatý ostroh Kalvárie se vypíná nad pravým břehem Labe s krásnou vyhlídkou na Českou bránu. Pro tři kříže, stojící na vrchu a zmiňované již v r. 1587, též Tříkřížový vrch. Je součástí stejnojmenné přírodní rezervace Kalvárie, vyhlášené r. 1993.

Kamenný pískovcový kříž u cesty z roku 1834. Podle nápisu na kříži jej zde nechali vztyčit zbožní obyvatelé Želevičtí.

Barokní most z let 1770-1773. Most osazen plastikami Krista na kříži a sv. Karla Boromejského od B. Edera. Most i plastiky silně poškozeny projíždějícími tanky a nákladní mi vozy, zejména v letech 1968-1988. Most i sochy opraveny v roce 1996. Sochy se však již na své původní místo nevrátily.

Pětiobloukový kamenný most přes Bílinu (Bělou) v Brozánkách pochází pravděpodobně z konce 18. století. Několikrát upravován, v 70. letech 20. století funkčně nahrazen souběžnou betonovou lávkou a rekonstruován. Převádí přes řeku turistickou stezku.

Kamenolom byl těžen v posledních stoletích před Kristem na severozápadním úbočí vrchu Lovoš. Dodnes se zde zachovala řada nepřehlédnutelných jam a sejpů plných kamenných pozůstatků křemenného porfyru z pravěké těžby, používaného k výrobě mlýnků-žernovů.

Kamýk je holý vrch, vypínající se do výšky 436 metrů nad mořem severně od Libčevsi. Je tvořen typickou čedičovou vyvřelinou. Vrch je součástí Chráněné krajinné oblasti České středohoří (zal. r. 1976). Roste zde řada vzácných rostlin, např. hlaváček jarní.

Jako náhradu za nevyhovující hrad si majitelé Kamýka postavili západně od něj sídlo v areálu panského dvora. Po třicetileté válce přestalo sloužit šlechtě a postupně zpustlo. Současná budova z roku 1865, dnes soukromý majetek.

Zříceniny hradu vystavěného z pověření Jana Lucemburského před r. 1319. Často střídal majitele. Kolem r. 1547 přestavěn. Za třicetileté války jej dobyli Sasové a kolem r. 1650 byl již zříceninou. Hlavní obrannou i obytnou stavbou byla pětiboká věž.