Turistické cíle v okolí obce Vlašim

Hřbitov doložený v první třetině 18. století. Dochováno cca 100 náhrobků barokního a klasicistního typu, nejstarší z r. 1725. Používán do první třetiny 20. století. Na jihozápadní straně jednoduchá márnice.

Hřbitov založen na konci 19. století, pravděpodobně r. 1890. Používán byl do druhé světové války, poslední pohřeb zde proběhl před r. 1943. Po válce byl opuštěn a postupně demolován, márnice byla zbořena. Zachováno 59 náhrobků, většina povalených.

Hřbitov vznikl v polovině 19. století, užíván byl místní židovskou komunitou do druhé světové války. Má rozlohu 1475 m2, dochovalo se na něm cca 50 náhrobků, nejstarší z konce 19. století, nejmladší z roku 1928. Na hřbitově jsou pohřbeni příbuzní hudebního skladatele Gustava Mahlera.

Hřbitov o rozloze 1183 m2 byl založen v 17. století. Dochovalo se cca 100 náhrobků, nejstarší je datován rokem 1687. Část nejstarších náhrobních kamenů je zazděna do hřbitovní zdi. Hřbitov byl užíván do počátku 2. světové války, poté chátral. Je jen těžce přístupný, obklopený soukromými pozemky.

Za Kaleniců po pol.16. st. přestavěn původní hrad v renesanční zámek. V l.1872–1878 provedena po požáru oprava. Adolf Schebek v l. 1891–1892 přestavěl pseudogoticky. Je trojkřídlý dvoupatrový s třípatrovou věží. Za zámkem zbytek věže původního hradu.

Zaniklý hrad ve Zruči nad Sázavou stál na strmé skalní stěně nad řekou. Šlo zřejmě o malý šlechtický hrad z druhé poloviny 13. století. V první 1. polovině 14. století jej nahradil mladší hrad, dnes přestavěný na zámek.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze pravděpodobně v roce 1541 Vidláky Radimovskými ze Slavkova. Později se majitelé střídali a zámek byl často renovován. Po roce 1948 přešel zámek do majetku státu. Dnes je zámek zcela opuštěn a chátrá.

Hranolová zděná zvonice z roku 1351. V 16. století byly do ní na náklady obce pořízeny tři nové zvony. Nápis na velkém zvonu byl datován rokem 1518. Stejně jako kostel byla po požáru v 18. století barokně přestavěna. Podle tradovaných informací nějakou dobu sloužila rovněž jako solnice.

Hranolová dřevěná zvonice na zděné podezdívce, postavená roku 1904 na místě starší obdobné stavby (snad s využitím jejích konstrukčních prvků). Nejvýraznější částí je východní průčelí s velkým zvukovým oknem a střešní zvoničkou.

Zděná hranolová zvonice v těsném sousedství kostela sv. Mikuláše. Ve zvonovém patře má velká, segmentem zaklenutá okna. Zvonice má stanovou střechu. Zvon od mistra Rudgera je gotický, z roku 1322.

Nízká hranolová zvonice s bedněným pláštěm byla postavena po zřícení kostelní věže následkem požáru roku 1725. Zvonová stolice stojí přímo na nízké podezdívce, nese dva zvony. Součást extrémně chudě vyhlížejícího kostelního areálu.