Turistické cíle v okolí obce Počeplice

Výklenková kaple Ecce Homo na začátku Roudnice na odbočce do Klenče. Sloupová kaplička se sochou Ježíše Krista ve výklenku, zbičovaného a korunovaného trním. Kaplička uvedena v seznamu objektů existujících v 19. století. Opravena roku 1942 a potom ve druhé polovině 80. let.

Zámek byl přestavěn za starší tvrze ve druhé pol. 17. stol. Janem, svobodným pánem de la Coronou. Před zámkem stojí kamenné barokní sochy sv. Jana Nepomuckého (1726) a sv. Donáta (1748).

Bývalý zájezdní hostinec je zařazen do vyspělé barokní městské architektury. Jednopatrová budova. Valbová střecha s členěným štítem a volutovými křídly. Otevřená klenutá předsíň, vedle ní brána se segmentovou římsou. Památkově chráněno od roku 1964.

Zřícenina skal. hradu. Zal. ve 13. stol. Prameny o hradu celé 14. stol. mlčí – možná záhy zanikl. Osídl. před r. 1402 – maj. Václav Berka z Dubé (do r. 1420). R. 1456 Aleš Berka z Dubé. Koncem 15. stol. připoj. ke Starému Berštejnu.

Raně barokní stavba ze 17. století s valbovou střechou. Od r. 1965 sídlo Galerie moderního umění. Díla českých umělců přelomu 19. a 20. století. Kromě toho jsou zde proměnné výstavy všech oborů, koncerty, divadelní představení, literárních večery. Před galerií park s bustami zámeckého archiváře.

Výrazná hospodářská budova vznikla v poslední čtvrtině 17. století jihovýchodně od vlastního zámku. Dnes slouží obchodním účelům. V ose severního průčelí je umístěn sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého.

Pozůstatky labského zdymadla z roku 1911, postaveného firmou Lanna. Roku 1974 nahrazeno prohrábkou dna a novým stupněm Obříství, od té doby bývalá komora slouží jako útočiště lodí. Po roce 1990 se zde rozvinulo podnikání v opravách lodí a automobilů.

Pozůstatky jednoho z prvních moderních vodních děl na středním Labi – postaveno v letech 1908–11, fungovalo do roku 1974. Komora o rozměrech 73 x 11 m umožnila plavbu lodí o nosnosti až 800 t. Dochovány chátrající jezové pilíře podle návrhu Pavla Janáka a části jezové technologie.

Židovská čtvrť na severozápadě Roudnice vznikla počátkem 17. století přenesením původního ghetta z míst kapucínského kláštera. Dochována synagoga, starý hřbitov a řada domů z 18.–19. století.

Značně zpustlý hřbitov z 18. století. Nejstarší čitelné náhrobky pocházejí ze druhé poloviny 18. století, nejmladší z roku 1886. Hřbitovní zeď ani márnice se nedochovaly.

Židovský hřbitov, založený 1789 severozápadně nad vsí. Roku 1920 postavena osmiboká obřadní síň. Hřbitov devastován od roku 1938 do 90. let 20. stol. Na přelomu tisíciletí obnova, dosud neukončená.

Židovský hřbitov byl v mělnickém Podolí založen roku 1878. Pohřbívalo se na něm do II. světové války. Po ní se původní obřadní síň na jihozápadní straně dostala do soukromých rukou (dnes pekařství) a hřbitov s cca 130 dochovanými náhrobky byl tak odříznut od veřejných komunikací.