tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Ústecký kraj, Režný Újezd
Opravdu jen skromné zbytky středověké tvrze v podobě terénních vln a tvarů jsou k vidění v malé osadě Režný Újezd. Ves byla poprvé zmíněna v roce 1366. Malé zemanství zaniklo patrně v 15.století, kdy byl Režný Újezd připojen k jiné malé osadě – Borči.
Kaple postavená v letech 1728–1730 Kristiánem Laglerem na nově zřizovaném městském hřbitově. Po jeho přeměně na park zachována spolu s pomníkem a náhrobkem básníka J. G. Seumeho, po němž je často nazývána. Po letech chátrání upravena na výstavní prostor bez církevního zařízení.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Litoměřice
Původní renesanční budova byla přestavěna v baroku. Od roku 1956 je zde sídlo galerie s uměleckými díly od 13. století do současnosti. Dochován renesanční portál, psaníčková sgrafita.
most, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Terezín
Čtrnáctipolový kamenný most přes Novou Ohři postavený dle projektu C. A. de Trauxe r. 1782. Drážky v pilířích umožňovaly spouštění hradicích fošen, a tím zaplavení okolí pevnosti. Funkci jezu plnil do r. 1976, kdy byl dokončen nový jez nad mostem.
most, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Doksany
Betonový obloukový most přes hlavní řečiště Ohře u severozápadního okraje zahrady kláštera (zámku) na silnici III. třídy mezi Doksany a Brozany. Postaven roku 1928, dochován včetně dobových kandelábrů.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Vlastislav
První písemná zmínka je ze 14. století. Poté několikrát změnil majitele. Když v roce 1639 hrad zpustošili Švédové, už nebyl nikdy obnoven a od té doby chátral. Dnes v majetku obce Vlastislav.
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Vlastislav
Zámek byl postaven v druhé polovině 17. století poté, co původní hrad byl za třicetileté války zpustošen Švédy a nebyl už obnoven. Tehdejší majitelé Hrzánové z Harasova pro stavbu nového zámku použili stavební kámen ze starých hradních budov.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Homole u Panny
8 m vysoká vypreparovaná část lávového příkrovu ve tvaru hřibu vzniklá nestejnoměrným zvětráváním bazanitu, je tvořena dvěma výlevy – spodní je pórovitější a více zvětralý (tenká „noha hřibu“), na které sedí mohutná horní část – široký „klobouk“.
ostatní - palác, dům, zřícenina, nepřístupno, Ústecký kraj, Teplice
Umělá zřícenina, budovaná po roce 1805 jako společenské centrum lázeňského souměstí s využitím netradičního materiálu. Chátrání po roce 1945 přešlo v devastaci po roce 1990.