Turistické cíle v okolí obce Kletečná

nebo vyberte

Kletečná

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT)
Nalezeno celkem 421 záznamů, 7 / 36 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 jízdárna
151.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Terezín
Jedním z nejmladších terezínských vojenských objektů je krytá jízdárna z let 1861–2. Budova střídmého novogotikou inspirovaného vzhledu sloužila výcviku vojáků blízkých jezdeckých kasáren. Dnes prázdná, uvažuje se o rekonstrukci pro kulturní účely.
 Jubilejní pomník
pomník, památník, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Chlumec
Kamenný památník na jižním úpatí kopce Horka na východním okraji Chlumce. Postaven ke 100. výročí porážky francouzské armády spojeneckými vojsky koncem srpna 1813 podle projektu J. Schneidela. Uvnitř bývalo malé museum, po roce 1945 prostor prázdný.
 Juchtová kaple
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Přestanov
Výklenková kaple u křižovatky nad Přestanovem stojí v místech prudkých bojů mezi francouzskými vojáky a ruskou carskou gardou v první den bitvy u Chlumce a Přestanova (29. 8. 1813) jako jejich připomínka. Po roce 1945 zchátrala, nedávno obnovena.
 Kalvárie
239.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Velké Žernoseky
Skalnatý ostroh Kalvárie se vypíná nad pravým břehem Labe s krásnou vyhlídkou na Českou bránu. Pro tři kříže, stojící na vrchu a zmiňované již v r. 1587, též Tříkřížový vrch. Je součástí stejnojmenné přírodní rezervace Kalvárie, vyhlášené r. 1993.
 kamenný most
160.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Brozánky
Pětiobloukový kamenný most přes Bílinu (Bělou) v Brozánkách pochází pravděpodobně z konce 18. století. Několikrát upravován, v 70. letech 20. století funkčně nahrazen souběžnou betonovou lávkou a rekonstruován. Převádí přes řeku turistickou stezku.
 kamenný most
200.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Želénky
Trojobloukový most z lomového kamene v ryze utilitárním duchu bez ozdob a ornamentů převádí přes potok Bouřlivec někdejší silnici z Hostomic do Duchcova. Byl postaven v polovině 19. století spolu se silnicí, nedávno opraven.
 kamenolom
Opárno, Woppern
technická památka, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Oparno
Kamenolom byl těžen v posledních stoletích před Kristem na severozápadním úbočí vrchu Lovoš. Dodnes se zde zachovala řada nepřehlédnutelných jam a sejpů plných kamenných pozůstatků křemenného porfyru z pravěké těžby, používaného k výrobě mlýnků-žernovů.
 Kamýk
300.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Kamýk
Jako náhradu za nevyhovující hrad si majitelé Kamýka postavili západně od něj sídlo v areálu panského dvora. Po třicetileté válce přestalo sloužit šlechtě a postupně zpustlo. Současná budova z roku 1865, dnes soukromý majetek.
 Kamýk
437.0 m. n.m.
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Libčeves
Kamýk je holý vrch, vypínající se do výšky 436 metrů nad mořem severně od Libčevsi. Je tvořen typickou čedičovou vyvřelinou. Vrch je součástí Chráněné krajinné oblasti České středohoří (zal. r. 1976). Roste zde řada vzácných rostlin, např. hlaváček jarní.
 Kamýk
hrad, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Kamýk
Zříceniny hradu vystavěného z pověření Jana Lucemburského před r. 1319. Často střídal majitele. Kolem r. 1547 přestavěn. Za třicetileté války jej dobyli Sasové a kolem r. 1650 byl již zříceninou. Hlavní obrannou i obytnou stavbou byla pětiboká věž.
 Kamýk
455.0 m. n.m.
Kamejček, Malé hradiště, Kleine Radischken, Kamaickenberg, Kamaitschken
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Hlinná
Kamýk je strmý, čedičový vrch stojící severně od Litoměřic. Arch. nálezy od neolitu až do středověku dokladují osídlení kopce. Vzhledem k terénu není vhodný k obývání, o hradiště zřejmě nešlo, snad zde bylo kultovní místo.
 kanovnické domky
170.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Blok původně manýristických patrových domů na jižní straně Dómského náměstí. Dnešní podoba z přelomu 19. a 20. století, většinou prázdné. V nejvýchodnějším sídlí dómská farnost.