Turistické cíle v okolí obce Praha 10-Malešice

Jeden z nejvýznamnějších dochovaných mostů předbělohorského období v Čechách. Kamenný most z let 1600 – 1604 je dílem italského stavitele Ettora de Vaccani.

Kamenný most přes potok Výmola byl postaven poč. 19. stol., v období kdy byla v romantickém duchu upravována Škvorecká obora za Jana Josefa I. z Lichtenštejna. Most byl postaven na místě, kde již dříve stával starší můstek. R. 2007 byl zařazen do nemovitých kulturních památek.

Zámek byl postaven ve druhé polovině 19. stol. malostranskými johanity. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný a je ve správě Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Zámek vystavěn koncem r. 1750. Pozdně barokní obdélná jednopatrová stavba. V průčelí plochý jednoosý rizalit ukončený trojúhelníkovým štítem. Při nárožích vertikální pásy rustiky. Okna obdélná v zalamovaném rámci. Budova krytá polovalbovou střechou.

Müllerova vila v pražských Střešovicích je asi nejvýznamnější funkcionalistickou stavbou rakousko-českého architekta Adolfa Loose. Je národní kulturní památkou v majetku hl. m. Prahy. Prohlídky umožňuje Muzeum hl. m. Prahy během celého roku.

Pozůstatky mostu jsou k vidění na zastávce metra Můstek. Most byl postaven v 1. pol. 15. století a vedl přes – dnes již dávno zasypaný – příkop opevnění Starého Města, které bylo zbudováno v 2. pol. 13. století.

Hlavní budova Muzea města Prahy je novorenesanční stavba z let 1896-1898, kterou vyprojektoval Antonín Balšánek. Stojí v parčíku v sousedství magistrály u stanice metra Florenc. Nejatraktivnějším exponátem je proslulý Langweilův model Prahy. V letech 2020-2024 probíhá generální rekonstrukce.

Jediný pozůstatek železné Rudolfovy lávky, která spojovala v letech 1869–1914 před stavbou dnešního Mánesova mostu staroměstské Rejdiště a malostranský Klárov. Hrázděný domek sloužil pro výběrčího mýta, po demontáži lávky jako obytný dům.

Na místě hradiště byl vybudován archeopark. Nově vyrostla hradba tvořená palisádou, jejíž součástí je zrekonstruovaná "původní" brána. Hradiště bylo v druhé polovině minulého století součástí obdělávaných polí.

Na místě televizní retlansační věže stávala středověká ves Lhota (Lhotka) u Úval z 1. poloviny 14. století. Zanikla za husitských válek a v 16. století byla obnovena pod názvem Fidrholec. Vesnice dala název lesu – Vidrholec.

Secesní budova nádraží, postavená v letech 1912–1913 podle projektu architekta Jana Heindla. Původně zastávka Královské Vinohrady (Königliche Weinberge) byla v letech 1923–1933 stanicí. Zrušena v červnu 1944, částečně sloužila až do 60. let 20. století. Dnes sídlo Technické ústředny Českých drah.

Secesní nádražní budova vybudovaná v l.1904–05, snad podle projektu Antonína Balšánka či Jana Vejrycha. Jako železniční stanice byla zrušena 1960, dnes zde funguje výhybna. V roce 2008 byla zbořena hrázděná čekárna. Budova, v roce 2001 vyhlášena jako kulturní památka, je řadu let opuštěná a chátrá.