Turistické cíle v okolí obce Všelibice

Objekt z roku 1797 je typickým příkladem libereckého klasicistního domu z přelomu 18. a 19. století. Nejméně od konce 16. století do roku 1945 zde fungovala proslulá hospoda. Dům prochází po dlouhodobé devastaci od roku 2006 důkladnou obnovou.

Raně barokní fara z r. 1672 byla postavena tehdejším majitelem panství Lemberk (Christoph Rudolf von Breda) v rámci obnovy žibřidického kostelního areálu. Po r. 1945 přestala plnit svou funkci a byla pronajata k bydlení. Nyní v majetku obce, památkově chráněna.

Terení náznaky pravděpodobně předsunutého opevnění hradu Děvína na sousedním vrchu, postavené někdy v průběhu 15. století po vzestupu dělostřelectva, zaniklo v 16. století.

Na místě býv. turistické Hašlerovy chaty u Trniště stojí nyní moderní čtyřpodlažní objekt hotelu Murano, který je však dlouhodobě mimo provoz. Název Hašlerova chata nese jen turistické rozcestí u poutního místa s křížovou cestou a pramenem.

Starobylá kaple vystavěna z hladce opracovaných pískovcových kvádrů. Uvnitř byl kdysi malovaný obraz 14 sv. pomocníků. Stavba zvláštní tím, že je z pískovcových bloků úplně celá, včetně střechy. Uvnitř u zadní stěny oltářní stůl s klekátkem, na něm ubrus. V ose na stěně dřevěný kříž.

Zbytky historicky blíže nedoloženého, zřejmě pouze dřevěného hrádku či opevněného sídla, datovaného archeologickými nálezy do 2. pol. 13. a 14. stol. Dochovány příkopy a val, terén je částečně narušen výkopy a vodojemem z doby pobytu sovětské armády.

Výšinné hradiště na plošině v blízkosti vrchu Mužský (plocha 17 ha), osídleno v mladším paleolitu (5. tisíciletí př.n.l.), poté lidem s keramikou nálevkových pohárů a lidem popelnicových polí. V 8.-9. století bylo hradiště nově opevněno Slovany.

Hřbitovní kaple v Přepeřích je novogotická stavba z r. 1916. Její patrocinium není nikde uváděno. Je to udržovaná síňová stavba s polygonálním závěrem, hranolovou věží na západě a osmi hrotitými okny bez kružeb.

U místního hřbitova na pískovcovém skalisku hřbitovní kaple. Působí impozantně. Ke kapli vede do skály tesané schodiště. Stavba na obdélném půdorysu. Fasáda rozčleněna podpůrnými sloupy. Čelní strana má předsazený vstup. Jehlancovitá střecha krytá bobrovkou s hřebenáči. Ve vrcholu věžička s křížkem.

Po skončení druhé světové války vila přidělena náboženské obci Církve československé husitské. Následovala adaptace a rekonstrukce budovy. Patrová stavba ve tvaru písmene „L“. Součástí je hranolová věž. Stavba patří mezi památkově chráněné budovy od r. 1994.

Zřícenina skalního hradu ze 13. – 14. stol., název Hynšta není původní. Písemné zprávy o lokalitě mlčí, arch. nálezy určují dobu působení hradu do 13. stol. Hynšta vznikla patrně spolu s dalšími skalními hrady (Klamorna atp.) za neznámých okolností.

Poustevna již v polovině 18. stol. Po zrušení dominikánského kláštera v Jablonném v Podještědí zde r. 1788 mniši Thomas a Valerián zbudovali roubenou poustevnu. Pod nejvyšší skálou kaple Božího hrobu a nad ní dřevěný kříž. Koncem 20. stol. poutní místo vyčištěno, zbudováno odpočinkové posezení, ke kříži schodiště.