Turistické cíle v okolí obce Svijany

Pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice pochází z r. 1865. Dřík s reliéfy sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Václava ve výklencích. Klečící Bůh Otec má v rukách břevno kříže a na něm tělo Krista. U paty kříže holubice Ducha Svatého. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Mariánské sousoší z r. 1710. Vedle Panny Marie na vysokém korintském sloupu tvoří sousoší šest dalších plastik – sv. Václav, Anděl strážce, sv. Vojtěch, sv. Prokop, sv. Jan Nepomucký a sv. Florián.

Sousoší tří svatých, Jana, Pavla a Luitgardy pochází z roku 1714. Uprostřed pomníku se tyčí kříž s Kristem. Po stranách jsou postavy světců s železnými meči. Sochy umístěny na mohutném a bohatě členěném podstavci. Podstavec pod sochou sv. Luitgardy je nejvýraznější a nejmohutnější. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Sousoší ve stylu dynamického baroka, zobrazující personifikaci Víry a svaté vojáky Jana a Pavla, nechala na jihovýchodním okraji Českého Dubu roku 1714 vztyčit abatyše augustiniánského kláštera ve Vídni, jemuž tehdy panství náleželo.

Funkcionalistická budova spořitelny a městského musea, vyprojektovaná architekty Freiwaldem a Böhmem, vyplnila roku 1936 východní část severní strany železnobrodského náměstí. Do její fasády bylo zapojeno průčelí roubeného domu Klemencovsko (1792).

Původně renesanční, později několikrát přestavěná radnice stojí uprostřed jižní strany soboteckého náměstí. Dnes obytný dům, na věži první prosvětlený hodinový ciferník v Čechách. Zadní křídlo tvoří bývalá solnice, přestavěná na městské divadlo.

Terénní zbytky rozlehlého skalního hradu. V pramenech není uváděn, nálezy doložena existence v 13.-15. stol. Dochováno podvalí skalní stavby, stopy požárem zničených budov a ve skále vysekaná cisterna.

Vznik zámku po roce 1543 z původního dvorce. Přestavěn koncem 17. století. Dvoukřídlá a jednopatrová budova. V dnešní době katastrofální stav celého objektu.

Zámek postaven patrně před rokem 1565 a největšího rozmachu zažil za Vartenberků. V 17. století se po konfiskacích dostal do majetku Valdštejnů. Následně se panství Svijany dostalo do držby rodu Rohanů, kteří jej připojili k panství Sychrov.

Kníže Karel Alain z bretaňského rodu Rohanů přestavil r. 1822 starší zámek na zámek dvoupatrový, čtyřkřídlý s vnitřním nádvořím. Do dnešní novogotické podoby upraven v létech 1847–62 (tehdy přistavěny dvě věže).

Patrový kamenný železniční viadukt u obce Sychrov. Vede přes údolí říčky Mohelky. Oblouky ve dvou řadách, půlkruhové oblouky nad šesti níže položenými oblouky. Nejsou půlkruhové jako vrchní patro, ale stlačené. Viadukt 32 m vysoký, 11 m široký a 120 m dlouhý. Viadukt zakřivený.

Na skalní stěně Nekonečné věže jsou umístěna jména těch, kteří od 2. sv. války zahynuli při provozování horolezectví. Otcem myšlenky na zřízení tohoto pietního místa byl Valerián Karoušek, který sám zahynul pod lavinou v Peru v roce 1970.