Turistické cíle v okolí obce Příšovice

Kaple původně zasvěcená sv. Janu Křtiteli postavena v letech 1552-1559. Značně poškozena ničivými požáry. R. 1722 po opravě zasvěcena sv. Janu Nepomuckému. Kaple zajímavá půlkruhovým renesančním portálem s kamenným ostěním. Zrušena v 80. letech 18. stol.

Místo nazývané od mohutného klokoče, který rostl nad pramenem, jemuž byly připisovány léčebné účinky proti dně. Kaple nad pramenem byla postavena roku 1724 hraběnkou Markétou z Valdštejna, snad podle projektu F. M. Kaňky.

Obecní kaple sv. Václava v Příšovicích je hodnotná novogotická stavba z let 1883–1884, zbudovaná Josefem Karnoldem, knížecím stavitelem Rohanů, a připomínající spíše kostel. Vnitřní vybavení je převážně dílem řezbáře Petra Buška z Husy, proslulého pracemi pro zámek Sychrov.

Zámecká kaple postavená r. 1869 za Ludvíka Oppenheimera, roku 1886 prošla rekonstrukcí. Stavebně patří k zámku Malá Skála.

Kaplička stojí v západní části malé návsi. Kdy byla postavena a zasvěcení nezjištěno. Zděná omítaná čtvercová stavba s půlkruhovým zakončením a s valbovou střechou. Do jejího průčelí vestavěna užší mohutná hranolová věž se vstupním portálem, krytá vysokou kuželovou střechou se železným křížem.

Kaplička sv. Anny pochází z 19. století. Drobná venkovská zděná sakrální architektura. Hlavní průčelí z neomítnutých pískovcových kvádrů, ostatní části fasády omítnuty. Hlavní průčelí prolomeno půlkruhovým vstupem bez orámování. Uprostřed trojúhelníkového štítu v omítce jednoduchý kříž. V interiéru obraz sv. Anny. Kulturní památka od r. 1996.

Kašna na náměstí v Hodkovicích byla postavena r. 1710, původnímu účelu sloužila do pol. 19. stol. V roce 1886 byla nahrazena novou, okrasnou. Odstraněna v r. 1946 a na náměstí vrácena na konci 20. stol.

Klasicistní kašna z roku 1847 v severní polovině náměstí Míru, jedna z jeho dominant. Bazének na půdorysu čtverce, obložený pískovcovými kvádry, spojenými železnými kramlemi. Uprostřed je umístěn kvádr s pásovou rustikou; na každé jeho straně je chrlič v podobě lví hlavy. Na vrcholu kruhová mísa.

Pískovcová kašna, dnes replika s mariánským sloupem s původní sochou Panny Marie od J. Maxe z první poloviny 19. stol.

Pozůstatky po hradu ze 14. st. Sloužil zřejmě jako předsunuté opevnění blízkého Valdštejna. Zničen r. 1440, kdy byl spolu s Valdštejnem dobyt zemskou hotovostí. Stavba byla dřevěná, dochováno podvalí a místnosti zasekané do skály.

Jeden z největších roubených domů v Čechách si před pol. 18. století nechal postavit zázračný doktor Johann Kittel v obci Šumburk (Krásná) jako obydlí své rodiny i zázemí lékařské péče. Po roce 1945 dům zpustl, od roku 2004 prochází rekonstrukcí.

Skalní hrad, dle archeologického výzkumu na místě pravěkého hradiště. Ve středověku (cca 13. stol.) zde zřízen strážní hrad, upravovaný v 30. letech 15. stol., brzy poté opuštěn. Využit za husitských válek. Zřícenina poškozena odlámáním skal.