Turistické cíle v okolí obce Pěnčín

Zajímavě tvarovaný kámen na vrcholu kopce Smrkovce, opředený pověstí o tom, že se jednalo o obětní kámen užívaný při pohanských rituálech.

Panský dvůr Zájezd tvořil spolu s dalšími dvory zázemí hradu Kost. Zánik dvora se předpokládá po polovině 19. stol. Z obytných a hospodářských budov dodnes už nic nezbylo. Jedinou památkou po dvoru jsou tři zděné kamenné pilíře tyčící se přímo na skalách a pozůstatek studny pod nimi.

Pozůstatky hradu poprvé připomínaného r. 1403. Zanikl zřejmě v době husitských válek. Jako zřícenina se uvádí v r. 1430. Dochovány zbytky zdí věže, paláce a hradeb, světničky vysekané do skály.

Sporná lokalita na ostrožně nad rybníkem Doly, patrně tvrziště. Stával zde dvůr Pařízek, který je zmiňován v 15. - 17. stol. (z dřívějšího obd. 13. a 14. stol. nalezeny střepy). Na nejvyšší místo klade Z. Fišera pravděpodobně věžovitou tvrz. Její existenci s jistotou prokáže až archeologický výzkum.

Skalní dílo ve tvaru lomeného oblouku, vytesané do pískovcové skály zvané Mnich a nazývané Pekařova brána, je méně známou stavbou v Českém ráji. Brána byla pojmenována podle českého historika PhDr. Josefa Pekaře.

Rozhledna (20 m, 618 m n. m.) je součástí vyhlídkové restaurace. Vybudována a otevřena r. 1906 Richardem Felinghauerem. Po r. 1945 zde byl dětský domov. Později (60. léta 20. stol.) znovu restaurace, po r. 1989 běží majetkové spory a místo chátrá. Až po r. 1998 opravena a r. 2000 znovu otevřena.

Zřícenina selské usedlosti na skalním ostrohu v jižní části náhorní plošiny Hrada. Doložen roku 1554 jako samota Hrada. Od roku 1716 usedlost vlastnil rod Píčů. Roku 1952 byl poslední hospodář z rodu Píčů, Vladimír, rozkulačen a statek zanikl.

Pískovcová jeskyně Postojna (zvaná též Amerika) byla osídlena a využívána jako útočiště již lidmi v době pravěku. Je jednou z největších jeskyní Českého ráje (téměř 300 m2, výška 2,5 m). Z jeskyně s velmi úzkým vchodem vedou další chodby, které se postupně zužují, jejich celková délka je 75 m.

Pramen Lužické Nisy poprvé uveden na mapě roku 1713 a na Müllerově mapě Čech jako Neisbronn. Snad již kolem roku 1850 bylo místo zviditelněno nápisem na kameni, jak uvádí starý popis maloskalského panství. V roce 1930 byl odhlen pomník pramene Nisy.

Terénní pozůstatky a příkopy po nejspíše dřevěném hrádku blíže neznámé historie, osídleném ve 13.–15. stol. Možné sídlo Zbuda z Radče, připomínaného v l. 1318–23 při sporech s Vokem z Rotštejna.

Dnešní radnice v novorenesančním slohu postavená v r. 1893 stavitelem F. Dámcem podle návrhu arch. Jenšovského. Původní z r. 1579 zničil požár, další byly postaveny v letech 1643 a 1771, ale vždy zbořeny a přestavěny.