Turistické cíle v okolí obce Jenišovice

Hrad vznikl zřejmě již koncem 13. stol. Poprvé zmíněn r. 1455 jako majetek vdovy Machny z Nové vsi. Hrad asi koncem 15. století vyhořel. R. 1538 se uvádí již jako pustý. Dochovány terénní zbytky, valy, příkopy, záseky a drážky ve skále.

Zaniklý hrádek celosvětového spolku Schlaraffia z roku 1909 ve stylu romantického hradu s hranolovou věží a červenožlutou fasádou byl do května 2019 jedinou dochovanou stavbou v Evropě. Spolek byl založen 10. října 1859, zakladateli byli Franz Thomé a Albert Eiler.

Rozhledna kombinovaná s telekomunikační věží byla při penzionu Jezerka postavena v letech 2005-6, otevřena v září 2006. Rozhlednu tvoří ocelový tubus ovinutý schodištěm na základně z betonových prefabrikátů.

Budova radnice postavená v letech 1931 – 1933 ve stylu funkcionalismu. Je sídlem městského úřadu a jsou zde i různé obchody a pohostinství a kino. V letních měsících je pro veřejnost přístupná radniční věž.

Kamenný železniční viadukt postaven v letech 1898–1900 na trati z Liberce do České Lípy. Nachází se mezi nádražím Novina a tunelem pod Křižanským sedlem. Je postaven do oblouku, měří celkem 230 metrů a klene se více než 29 m nad údolím.

Zajímavě tvarovaný kámen na vrcholu kopce Smrkovce, opředený pověstí o tom, že se jednalo o obětní kámen užívaný při pohanských rituálech.

Panský dvůr Zájezd tvořil spolu s dalšími dvory zázemí hradu Kost. Zánik dvora se předpokládá po polovině 19. stol. Z obytných a hospodářských budov dodnes už nic nezbylo. Jedinou památkou po dvoru jsou tři zděné kamenné pilíře tyčící se přímo na skalách a pozůstatek studny pod nimi.

Sporná lokalita na ostrožně nad rybníkem Doly, patrně tvrziště. Stával zde dvůr Pařízek, který je zmiňován v 15. - 17. stol. (z dřívějšího obd. 13. a 14. stol. nalezeny střepy). Na nejvyšší místo klade Z. Fišera pravděpodobně věžovitou tvrz. Její existenci s jistotou prokáže až archeologický výzkum.

Skalní dílo ve tvaru lomeného oblouku, vytesané do pískovcové skály zvané Mnich a nazývané Pekařova brána, je méně známou stavbou v Českém ráji. Brána byla pojmenována podle českého historika PhDr. Josefa Pekaře.

Rozhledna (20 m, 618 m n. m.) je součástí vyhlídkové restaurace. Vybudována a otevřena r. 1906 Richardem Felinghauerem. Po r. 1945 zde byl dětský domov. Později (60. léta 20. stol.) znovu restaurace, po r. 1989 běží majetkové spory a místo chátrá. Až po r. 1998 opravena a r. 2000 znovu otevřena.

Zřícenina selské usedlosti na skalním ostrohu v jižní části náhorní plošiny Hrada. Doložen roku 1554 jako samota Hrada. Od roku 1716 usedlost vlastnil rod Píčů. Roku 1952 byl poslední hospodář z rodu Píčů, Vladimír, rozkulačen a statek zanikl.

Pískovcová jeskyně Postojna (zvaná též Amerika) byla osídlena a využívána jako útočiště již lidmi v době pravěku. Je jednou z největších jeskyní Českého ráje (téměř 300 m2, výška 2,5 m). Z jeskyně s velmi úzkým vchodem vedou další chodby, které se postupně zužují, jejich celková délka je 75 m.