Turistické cíle v okolí obce Zbirohy

Pískovcová boží muka z r. 1844. Na pískovcovém stupni kvadraticky sokl. Na něj navazuje hranolový dřík a kaplička. Ve výklenku reliéf sv. Jana Nepomuckého s krucifixem. Výklenek lemuje pět hvězd. Příklad drobné sakrální architektury. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.

Dolomitové jeskyně byly objeveny při těžbě vápence r. 1947. V l. 1954 - 1957 byly prozkoumány, r. 2.5.1969 otevřeny pro veřejnost. R. 1999 prohlášeny národní přírodní památkou. Nejdelší dolomitové jeskyně v ČR s největším podzemním jezerem tvoří systém chodeb a síní s bohatou krápníkovou výzdobou.

Rozhledna 787 m n. m., postavena r. 1912 (arch. R. Hemmrich). Rozhledna je 21 m vysoká. Původně zde stála dřevěná rozhledna vystavěná r. 1889 Německým horským spolkem pro Jizerské hory, vyhořela r. 1912. Pod rozhlednou turistická chata s hospodou z r. 1892.

Křiž z dílny Antonína Suchardy vztyčen r. 1893. Na přední straně signatura sochaře. Na soklu nápisy. Ve výklenku je plastika Panny Marie Immaculaty. V nice plastika sv. Anny a sv. Václava. Na nejvyšší části kříže krucifix s ukřižovaným Kristem. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1998.

Kamenná rozhledna, 869 m n. m., 26 m. Na vyhlídku byla upravena 50 m vzdálená vrcholová skála již r. 1885. Kamenná věž postavena r. 1905 společně s turistickou chatou (arch. R. Hemmrich) Horským spolkem pro Jablonec a okolí.

Terénní zbytky malého dřevěného hradu v severní části pískovcového útvaru tzv. Šourkovy věže. Založen na přel. 13. a 14. st. Dochovala se nepřístupná do skály zasekaná cisterna, zbytky tesaného přístupu a kapsy po ukotvení trámů.

Dřevěná rozhledna (20 m, 637 m n.m.) z r. 2009 nad obcí Milíře s přispěním obcí mikroregionu Císařský Kámen podle projektu sdružení projektantů TOINSTA. V srpnu 2018 narušená konstrukce stržena a do října 2018 nahrazena ocelovou stavbou s dřevěným obložením.

Roubená stavba je ukázkou lidové architektury v Pojizeří. Původně svobodnická usedlost z roku 1716 v přízemí s velkou světnicí a černou kuchyní v patře výměnek. Součástí expozice stodola, spýchar a dřevěná vstupní brána.

Zřetelné tvrziště po první ze tří předpokládaných dobrovodských tvrzí na jihozápadním okraji Dobré Vody, dříve bylo považováno za mohylu.

Druhá ze tří předpokládaných dobrovodských tvrzí ležící na západ od usedlosti čp. 1, 2 a 3 na ostrožně nad silnicí.

Třetí ze tří předpokládaných dobrovodských tvrzí snad stála na severovýchodním kraji obce.

Terénní pozůstatky zbyly po šlechtickém hradě z 2. pol. 13. st. Založen byl zřejmě Merkvartici. Tři příkopy vymezovaly dvoudílný hrad. V jádru hradu byla nalezena zemnice s pecí. Poškozen odlámáním jižní části ostrožny při stavbě silnice a železnice.