Turistické cíle v okolí obce Koberovy

nebo vyberte

Koberovy

Liberecký kraj,  Jablonec nad Nisou  (JN)
Nalezeno celkem 217 záznamů, 16 / 19 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 socha sv. Václava
308.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Rovensko pod Troskami
Sochu zemského i městského patrona vytvořil na jihovýchodním okraji města Rovenska roku 1851 Jan Zeman z nedalekého Žernova. Dnes vítá turisty, kteří sem přijeli vlakem, případně se s nimi před odjezdem loučí.
 sokolovna
493.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Jablonec nad Nisou
Budova jablonecké tělocvičny byla postavena mezi dubnem 1897 a 25. 9. 1898. Za 2. svět. války vojenská ubytovna, od 5. 5. 1946 v majetku Sokola do jeho rozehnání 20. 12. 1948. Rekonstrukce v letech 1973–1974, od r. 1994 znovu Sokol. Od r. 2001 postupná rekonstrukce.
 sousoší Panny Marie
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Hodkovice nad Mohelkou
Mariánské sousoší z r. 1710. Vedle Panny Marie na vysokém korintském sloupu tvoří sousoší šest dalších plastik – sv. Václav, Anděl strážce, sv. Vojtěch, sv. Prokop, sv. Jan Nepomucký a sv. Florián.
 Špička
678.0 m. n.m.
Malý Špičák
ostatní - vyhlídka, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Tanvald
Vyhlídka nad Tanvaldem je poslední stavba z pěti rozhleden navržených mladými architekty z Liberce. Na břiše rozhledny se odráží žulové kameny, stromy a její okolí a má připomínat bob z nedaleké zaniklé bobové dráhy.
 spořitelna
285.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Železný Brod
Funkcionalistická budova spořitelny a městského musea, vyprojektovaná architekty Freiwaldem a Böhmem, vyplnila roku 1936 východní část severní strany železnobrodského náměstí. Do její fasády bylo zapojeno průčelí roubeného domu Klemencovsko (1792).
 stará radnice
506.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Jablonec nad Nisou
V letech 1867–69 postavena v centru města budova radnice v neorenesančním stylu s hranolovitou věží. Sídlila zde i pošta a později okresní úřad. Od roku 1934 slouží jako městská knihovna, nejprve německá a od roku 1945 česká.
 Staré Hrady
365.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Příhrazy
Terénní zbytky rozlehlého skalního hradu. V pramenech není uváděn, nálezy doložena existence v 13.-15. stol. Dochováno podvalí skalní stavby, stopy požárem zničených budov a ve skále vysekaná cisterna.
 Štěpánka
959.0 m. n.m.
Hvězda
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Příchovice
Rozhledna nesoucí jméno arcivévody Štěpána byla na vrcholu Hvězdy postavena ve dvou etapách: spodní část spolu se stavbou císařské Podkrkonošské silnice koncem 40. let 19. stol., horní část roku 1892.
 Svijany
266.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Svijany
Zámek postaven patrně před rokem 1565 a největšího rozmachu zažil za Vartenberků. V 17. století se po konfiskacích dostal do majetku Valdštejnů. Následně se panství Svijany dostalo do držby rodu Rohanů, kteří jej připojili k panství Sychrov.
 Sychrov
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Sychrov
Kníže Karel Alain z bretaňského rodu Rohanů přestavil r. 1822 starší zámek na zámek dvoupatrový, čtyřkřídlý s vnitřním nádvořím. Do dnešní novogotické podoby upraven v létech 1847–62 (tehdy přistavěny dvě věže).
 sychrovský viadukt
325.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Sychrov
Patrový kamenný železniční viadukt u obce Sychrov. Vede přes údolí říčky Mohelky. Oblouky ve dvou řadách, půlkruhové oblouky nad šesti níže položenými oblouky. Nejsou půlkruhové jako vrchní patro, ale stlačené. Viadukt 32 m vysoký, 11 m široký a 120 m dlouhý. Viadukt zakřivený.
 symbolický hřbitov horolezců
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Hrubá Skála
Na skalní stěně Nekonečné věže jsou umístěna jména těch, kteří od 2. sv. války zahynuli při provozování horolezectví. Otcem myšlenky na zřízení tohoto pietního místa byl Valerián Karoušek, který sám zahynul pod lavinou v Peru v roce 1970.