Turistické cíle v okolí obce Veliká Ves

Pozdně barokní kaple sv. Antonína Paduánského byla postavena roku 1790 na místě pův. dřevěné zvonice na připomenutí krupobití, které zničilo 13. června r. 1789 celou úrodu. Od té doby se zde vždy 13. června slavily slavnosti. Kaple stojí na návsi vedle požární nádrže.

Prostá barokní kaplička obdélníkového půdorysu byla postavena v roce 1641. Kaple je zakleknuta křížovou klenbou, jednoduché vnitřní vybavení je novodobé.

Barokní kaple sv. Jana Nepomuckého byla postavena na přelomu 17. a 18. století. Má obdélníkový půdorys s rovným závěrem a sedlovou střechou. V interiéru bývala lidová hliněná soška Jana Nepomuckého z doby výstavby kaple. Poslední rekonstrukce proběhla kolem roku 2009.

Kaple z počátku 19. stol. nahradila na návsi vsi Velký Hlavákov (Gross Lubigau) zaniklou starší sakrální stavbu z doby před rokem 1764. Je orientovaná, obdélná, s trojbokým závěrem. Od 2. svět. války chátrala, opravena na počátku 90. let 20. století a poté r. 2018. Památkově chráněna je od r. 1964.

Kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1833. Silně zdevastovaná, nyní v rekonstrukci.

Protáhle osmiboká, v interiéru oválná barokní kaple postavena v Kličíně mezi lety 1734 až 38 zednickým mistrem J. Löfflerem z Klášterce, o sto let později na západní straně doplněna klasicistní hranolová věž, dnes zchátralá. V průčelí věže v nice socha sv. Jana Nepomuckého od J. A. Dietze.

Kaple sv. Václava je pozůstatkem hlavní oltářní stěny kostela doloženého poprvé 1617. Roku 1763 byl sice opraven, ale záhy, v důsledku reforem Josefa II., došlo k jeho zrušení. Poslední mše se konala 16. května 1786. Nynější obraz pochází z 19. století.

Dvě drobné výrazné sakrální památky zdobí Kaštice u Podbořan: kašna se sochou Bičovaného Krista, datovaná nápisovou deskou do roku 1608, a mariánský sloup z roku 1709. Výstavbu obou financovali příslušníci rodu Schmidgräbnerů z Lustenecku.

V r. 1833 Vít Zeiner dal zbourat starou tvrz a na jejím místě postavit r. 1837 klasicistní zámek.

Průchod mezi středověkými domy, s délkou 51 m a šířkou v nejužší částí 66 cm. Je tvořena gotickým zdivem s okenními otvory a prampouchy. Ve tředověku byla používána pro přístup z náměstí na parkán hradebního systému. R. 2007 byla zapsána do České knihy rekordů jako nejužší ulice v České republice.

Polygonální bašta z 2. poloviny 15. století, ve které podle pověsti sídlil kadaňský kat. Ten prý ze svého obydlí do města procházel gotickou Katovou brankou a takzvanou Katovou uličkou. Dnes je objekt v soukromém vlastnictví a funguje v něm prodejna čajů a koření.

Klášter založen oficiálně r. 1746, stavba v letech 1748–1753. Jako klášter a sociální ústav sloužil do r. 1950, poté internační ústav pro řeholnice. Po r. 1990 obnoven, kostel opraven. Téměř přesná replika pražského konventu téhož řádu na Slupi.