Turistické cíle v okolí obce Račetice

Barokní kostel postaven roku 1742 náhradou za zničenou gotickou svatyni. Jednolodní chátrající stavba je neorientovaná, v průčelí má subtilní hranolovou věž zakončenou cibulí s lucernou, mělký obdélný trojboce zakončený závěr se sanktusovou vížkou a osově umístěnou sakristií.

Strannou těžce poškodil sesuv půdy r. 1820. V rámci její obnovy nahradil r. 1845 původní kostel, připomínaný prvně r. 1361, nový empírový objekt. Po r. 1945 byl opuštěn, prošel dlouhodobou opravou.

Raně barokní farní kostel postavený 1665–70 v návaznosti na zámek. Projekt C. Lurago, stavba Rossi de Luca. Pod presbytářem a severozápadně od něj thunovská hrobka s porcelánovým rodokmenem. Kostel i hrobka přístupné v rámci prohlídky zámku.

Zámecký kostel ve Valči postavil jako novostavbu 1710–28 G. A. Biana Rossa na náklad Jana Kryštofa ze Štampachu. Jedinou úpravou je klasicistní hrobka Korbů, připojená z východu k presbytáři. Zdevastovaná stavba prochází rekonstrukcí.

Komplex venkovského kostela a fary, provedený v neobvyklé náročnosti v l. 1735–37 (kostel) a 1754. Mezi oběma stavbami soudobý dynamický trojiční sloup, pozoruhodná vstupní brána na hřbitov z roku 1840. Několik zajímavých náhrobků z 19.–20. století.

Barokní jednolodní kostel s věží, situovaný uprostřed rozlehlé návsi, na jejím nejvyšším bodě. Kostel nebyl přestavován, v současnosti je zchátralý a není využíván k původním účelům.

Poslední článek barokně-rokokové proměny Klášterce představuje hřbitovní areál s mariánským kostelem z l. 1743–60 podle projektu J. K. Kosche a márnicí z l. 1764–5 od téhož autora. Na hřbitově dochovány četné pozoruhodné náhrobky z 19. a 20. století.

Vznik kostela lze datovat do první třetiny 13. století. V polovině 14. století přestavován a zřejmě i opevněn. Koncem 15. století byla zvednuta věž a v 17. století byly provedeny barokní úpravy. Poslední úpravy proběhly v první polovině 19. století.

Děkanský kostel je dominantou Kadaňského náměstí Míru. Je umístěn v jihozápadním koutu náměstí jako hlavní sakrální objekt královského města. Zmiňován již v roce 1186. Současný stav reflektuje pozdně barokní přestavbu původně gotického kostela.

Původně barokní kaple z roku 1722, 1789 zřízena farnost. Velká přestavba 1822 (téměř novostavba), oprava 1911. Dnes silně zchátralý, bez využití. Kostel je jednolodní stavba s čtverhranným obloukem zakončeným závěrem a sakristií od severu, hlavní průčelí s dvouetážovým štítem a sochami světců.

Pseudorománský kostel byl postaven v letech 1852–53 snad v místě starší sakrální stavby (ves připomínána už roku 1275). Jednolodní stavba s polygonálním závěrem, sakristií na jižní straně a hranolovou věží s jehlancovou střechou v západním průčelí. Od r. 1958 chráněnou kulturní památkou ČR.

Původně raně gotický johanitský špitální kostel. Přestavby 1452, 1710–8, 1772–4 a 1812–3, vždy po požárech. Původní zdivo dochováno v presbytáři, interiér i exteriér dnes barokní. Bez pravidelných bohoslužeb.