Turistické cíle v okolí obce Poláky

Románský kostel v západní části náměstí 1. máje. První zmínka je z roku 1281. Ve druhé polovině 15. století zahrnut do palácové zámecké stavby. V 16. století renesanční úpravy. Později sýpka, skladiště. Koncem 20.století kostel otevřen pro veřejnost.

Pseudorománský kostel vystavěn v letech 1901–1902. Původně protestantský – luteránský kostel předán roku 1951 Církvi československé husitské.

Kostel zaujímá dominantní polohu na návrší v horní části rozlehlé návsi. Dnešní stavba pochází ze začátku 18. století, kdy nahradila gotický kostel připomínaný ve 14. století jako farní. Na značně zchátralé stavbě byly v r. 2010 zahájeny opravy.

Gotický, renesančně a barokně upravený farní kostel v městečku na východním úpatí Doupovských hor. Z původní stavby se zachoval především presbytář a věž. Uvnitř hodnotné barokní zařízení.

Původní románský kostel (doložen snad 1004, jistě 1206) nahrazen 1336–80 gotickou stavbou. V letech 1702–73 barokní úpravy (záp. věže, kaple sv. Jana Nepomuckého, jižní zvonice), 1897 částečná regotisace (především jižní portál). Po roce 1990 opravován.

Farní kostel venkovského městečka postavený roku 1702 na místě staršího objektu. Z toho se zachovala věž. Na bývalý hřbitov kolem kostela se z náměstí vchází branou se sochařskou výzdobou.

Na svahu návrší severně od návsi stojí původně gotický kostel, zbarokisovaný 1717, obnovený 1820. Severně a východně od něj velký hřbitov. Západní vstup lemují dvě centrální kaple. Velmi zajímavý, celkově však značně zanedbaný komplex.

Původně gotický kostel ze 14. století (zachována klenba presbytáře) prošel barokní přestavbou. Pozoruhodným motivem je točité schodiště pro zvoníka u severního boku presbytáře, které umožňovalo výstup do věžice nad vítězným obloukem.

Barokní kostel postaven roku 1742 náhradou za zničenou gotickou svatyni. Jednolodní chátrající stavba je neorientovaná, v průčelí má subtilní hranolovou věž zakončenou cibulí s lucernou, mělký obdélný trojboce zakončený závěr se sanktusovou vížkou a osově umístěnou sakristií.

Raně barokní farní kostel postavený 1665–70 v návaznosti na zámek. Projekt C. Lurago, stavba Rossi de Luca. Pod presbytářem a severozápadně od něj thunovská hrobka s porcelánovým rodokmenem. Kostel i hrobka přístupné v rámci prohlídky zámku.

Strannou těžce poškodil sesuv půdy r. 1820. V rámci její obnovy nahradil r. 1845 původní kostel, připomínaný prvně r. 1361, nový empírový objekt. Po r. 1945 byl opuštěn, prošel dlouhodobou opravou.

Komplex venkovského kostela a fary, provedený v neobvyklé náročnosti v l. 1735–37 (kostel) a 1754. Mezi oběma stavbami soudobý dynamický trojiční sloup, pozoruhodná vstupní brána na hřbitov z roku 1840. Několik zajímavých náhrobků z 19.–20. století.