Turistické cíle v okolí obce Želina

Pozdně barokní patrová radnice z konce 18. stol. stojí ve východní části náměstí, zřejmě na místě budovy, doložené poprvé r. 1592 po povýšení Vilémova na město. Nyní sídlo obecního úřadu.

Drobný venkovský zámek, postavený počátkem 18. století na místě měšťanských domů, ze kterých patrně převzal řadu konstrukčních prvků. Od roku 1816 radnice městečka. Jednopatrový objekt na téměř čtvercovém půdorysu s vysokou valbovou střechou. Poslední úpravy po požáru r. 1842.

Klasicistní zámeček tvoří součást hospodářského dvora, který patřil ke kadaňským městským statkům. Vznikl snad po roce 1787, současná podoba klasicistní z roku 1847. V současné době se opravuje.

Dřevěná rozhledna v podobě strážní věže staroslovanského hradiště na vrchu Rubín (352 m n. m.) byla postavena v r. 2018 z iniciativy města Podbořany. Je volně přístupná veřejnosti.

Kaple byla postavena pravděpodobně ve 14. stol. na městských hradbách v areálu farního kostela. V 16. stol. byla stavebně upravena (nově zaklenuta), později prošla barokní úpravou. Kaple sloužila k modlitbám Růžencového bratrstva (odtud název), později jako farní knihovna, dnes je prázdná.

Sfingy jsou přírodní památka v Krušných horách na katastru Kamenné, místní části obce Měděnec. Předmětem ochrany jsou až 15 metrů vysoké ortorulové útvary vzniklé ve čtvrtohorách. Skalní útvar byl pojmenován podle egyptské sfingy, kterou svým tvarem připomíná.

Barokní zámek s rozsáhlým hospodářským dvorem postavil po r. 1710 Franz Josef von Schoenkirchen (dokončen 1722). V letech 1905–6 restaurován, po r. 1945 nápravné zařízení pro dívky, zemědělské učiliště, nakonec státní statek. Demolován v roce 1988.

Ocelová rozhledna (16 m, 460 m n. m.) postavena v l. 2010–2011 a slavnostně otevřena 16. června roku 2011. Rozhledna stojí na Skřivánčím vrchu mezi obcemi Málkov a Zelená. Výhled z ní je jak na Krušné hory tak na hnědouhelný revír s elektrárnami Tušimice a Prunéřov.

Měšťanský dům, v jádru gotický, z počátku 15. století. Dvorní křídlo bylo postaveno v polovině 16. století. Velká vstupní síň je renesanční. V klasicismu vzniklo v interiéru nové schodiště a v roce 1886 dům získal novogotickou fasádu. Dnes slouží budova pro potřeby města.

Sloup Nejsvětější Trojice z roku 1698 na náměstí Dr. E. Beneše v Klášterci n. Ohří má na soklu sochy Immaculaty, sv. Anny a sv. Josefa. Obklopuje ho balustráda se sochami sv. Františků Serafínského a Xaverského, Antonína a Jana Nepomuckého.

Sloup nad cestou mezi Roklí a Úhošťany, nad levým břehem Úhošťanského potoka. Postaven roku 1824. V současné době ohrožen rozpadem podstavce.

Barokní sloup se sochou Panny Marie z roku 1716 stojí v parčíku před kaplí sv. Anny, kam byl přenesen ze zaniklé vsi Libouš. Stojí asi jen 10 metrů od dalšího mariánského sloupu, který ve Vikleticích stojí od roku 1695 a nyní je umístěn přímo u zdi kaple. Oba jsou památkově chráněny.