Turistické cíle v okolí obce Měděnec

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora pravděpodobně z první poloviny 18. století.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora byla vytvořena v roce 1713. Kolem je soubor šesti smírčích křížů a jejich fragmentů převážně z 16. století, které sem byly přeneseny z různých míst v okolí.

Barokní socha sv. Šebestiána od neznámého autora byla vytvořena v roce 1714. Původně stávala u domu č. 456 v ulici Jahnové (později 5. května).

Socha sv. Vojtěcha od neznámého autora byla vytvořena ve druhé polovině 18. století. Od 11. století byl svatý Vojtěch pokládán za druhého patrona české země po svatém Václavovi, stal se také hlavním patronem polské církve a Uher.

Barokní sousoší Kalvarie z roku 1717 se nachází severně od farního kostela Všech svatých. Rozměrná skupina s Ukřižovaným, Pannou Marií a svatým Janem Evangelistou patří k poměrně bohaté sochařské výzdobě města, doplněné z nedaleké Přísečnice.

Barokní sousoší Nejsvětější Trojice na hranolovém sloupu připomínalo od r. 1704 původní polohu obce Stráž nad Ohří jihozápadně od dnešní zástavby, opuštěnou koncem 17. století. Po poškození při dopravní nehodě bylo r. 2009 rekonstruováno a přeneseno ke kostelu sv. Michaela archanděla v centru obce.

Barokní monument zřejmě lokální provenience v západní části měděneckého náměstí. Kromě titulního sousoší zachycuje na reliéfech další postavy, spojené s monoteistickými náboženstvími (Archanděl Michael, svatý Jan Nepomucký aj.).

Sousoší Nejsvětější Trojice stávalo od roku 1714 u farního kostela Panny Marie v Přísečnici. V rámci její likvidace bylo roku 1972 přeneseno východně od presbytáře kostela Všech svatých ve Vejprtech a je tak jednou z několika připomínek zaniklého města.

Budova špýcharu (původně pivovaru) z 2. poloviny 17. století, upravená 1724. Na obou štítech niky se sochami (1725) z dílny Jana Adama Dietze. Dnes slouží jako skladiště distributorů stavebních materiálů.

Porcelánka založena 1793 J. N. Weberem. V letech 1805–1945 v majetku Thunů, většinu doby ji provozovali ve vlastní režii. Po stavbě nového závodu v 60. letech opuštěna, rozdělena průtahem silnice I/13, výrobní část demolována počátkem 90. let, zbytek objektu zbořen r. 2001.

První novodobá kadaňská synagoga – označovaná jako stará – vznikla r. 1888 úpravou bašty, dnes domu čp.187. Brzo však byla upravena k obytným účelům, kterým slouží dodnes. Nová novorománská synagoga z r. 1890 byla vypálena za křišťálové noci 9.–10.11.1938, trosky byly později beze stopy odstraněny.

Původně dědičná štola vyražená od jižního úpatí Mědníku sloužila později vzhledem k minimální potřebě odvodňování přímo k těžbě rud, používaných především k výrobě modré a zelené skalice. Težba zastavena r. 1840. Veřejnosti zpřístupněna v l. 1910–14, r. 1994 a 2007. V současnosti není přístupná.