Turistické cíle v okolí obce Hrádečná

Jezdecká socha patrona obou Jiřetínů byla postavena roku 1691 u dolnojiřetínského kostela. Při likvidaci města počátkem 80. let 20. století byla přemístěna do Litvínova, počátkem 90. let do Horního Jiřetína.

Barokní socha sv. Šebestiána od neznámého autora byla vytvořena v roce 1714. Původně stávala u domu č. 456 v ulici Jahnové (později 5. května).

Barokní socha svatého Vavřince na vysokém členěném podstavci pochází pravděpodobně z roku 1762. Je umístěna v jižní části parčíku u bývalé spořitelny v centru města, poblíž jezdecké sochy patrona obou Jiřetínů (viz heslo).

Socha sv. Vojtěcha od neznámého autora byla vytvořena ve druhé polovině 18. století. Od 11. století byl svatý Vojtěch pokládán za druhého patrona české země po svatém Václavovi, stal se také hlavním patronem polské církve a Uher.

První zmínka o špitále s kostelem je již ze 14. století. V 16. století proběhla přestavba areálu, poté několikrát vyhořel, barokně upravován. V roce 1900 znovu opraven, roku 1967 zbořen zbytek špitálu. Po válce upraven pro pravoslavnou církev.

Budova špýcharu (původně pivovaru) z 2. poloviny 17. století, upravená 1724. Na obou štítech niky se sochami (1725) z dílny Jana Adama Dietze. Dnes slouží jako skladiště distributorů stavebních materiálů.

Porcelánka založena 1793 J. N. Weberem. V letech 1805–1945 v majetku Thunů, většinu doby ji provozovali ve vlastní režii. Po stavbě nového závodu v 60. letech opuštěna, rozdělena průtahem silnice I/13, výrobní část demolována počátkem 90. let, zbytek objektu zbořen r. 2001.

První novodobá kadaňská synagoga – označovaná jako stará – vznikla r. 1888 úpravou bašty, dnes domu čp.187. Brzo však byla upravena k obytným účelům, kterým slouží dodnes. Nová novorománská synagoga z r. 1890 byla vypálena za křišťálové noci 9.–10.11.1938, trosky byly později beze stopy odstraněny.

Hrad pánů ze Žeberka, založen po pol. 13. stol. Zčásti dřevěnou stavbu nahradil na poč. 2. čtvrtiny 14. stol. nedaleký Nový Žeberk a za pánů z Bergova byl starý hrad po r. 1383 zřejmě definitivně opuštěn. Zachovány valy, příkopy a malé zbytky zdiva.

Pomník nejslavnějšího pytláka Krušných hor.

Původní vyhlídkový altán na nejjižnějším vrcholu pásma kopců na západním okraji města byl při obnově roku 2003 doplněn vyhlídkovou věží. Původní název vychází z polohy nad františkánským klášterem.

Švédské šance jsou pozůstatkem zimoviště švédské armády ze zimy roku 1646 vysoko nad zámkem Jezeří. Do dnešních dnů se zachoval val a dva příkopy chránící plátěná obydlí pro dvacet až třicet vojáků. Strategické místo leželo u důležité cesty do Saska a je z něj výhled do kraje.