Turistické cíle v okolí obce Velký Šenov

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého stojí na návsi v Lobendavě, pochází z roku 1746 a je zhotovena z pískovce. Od roku 1958 je kulturní památkou.

Pískovcová socha sv. Václava pochází z roku 1854. Jejím autorem je sochař Josef Salm. Stojí na předzahrádce fary u šluknovského kostela sv. Václava na nároží ulic Budišínské a Farní.

Trojice barokních soch světců od neznámých autorů byla umístěna k severní boční stěně kostela sv. Václava v letech 1986-1987. Jsou památkově chráněny jako součást kostelního areálu.

Chatrč z dubové kůry z r. 1826, která původně sloužila jako výčep, byla v r. 1881 přestavěna na zámeček Sokolí hnízdo šlechtickým rodem Clary - Aldrigenů. Dodnes dochovány interiéry zámečku.

Pozdně barokní mlýn na Rožanském potoce z r. 1797 byl v provozu do r. 1945, po vysídlení německých majitelů zchátral, r. 2002 rekonstruován a upraven na penzion s restaurací. Od r. 1958 památkově chráněn.

Dnes již neexistující lovecký zámeček nechal vybudovat r. 1771 hrabě F. W. Salm-Reifferscheidt. Alej byla upravena na počest jeho choti, hraběnky Sternbergové. Zámeček byl poč. 90. let 20. st. zbořen a je zde turistický areál.

Potok pramenící na svahu Bynoveckého vrchu jihovýchodně od Arnoltic. Za obcí vtéká do skalního kaňonu, který připomíná nedaleké soutěsky na řece Kamenici. Říčka působí nevině, ale po bouřích se z ní stává divoká bystřina.

Náznaky bývalého švédského opevnění z třicetileté války na jihozápadě vsi Studánka u Varnsdorfu.

Větrný mlýn holandského typu z roku 1843. Svému účelu sloužil až do roku 1945. Po roce 2002 zčásti rekonstruován.

Zděná rozhledna na příhraničním vrchu Tanečnice byla postavena r. 1905. Původně nesla název Bismarckova věž. Je turisticky dostupná ze tří směrů a přístupná v otevírací době. Poskytuje daleký výhled. V sousedství je občerstvení Koliba.

Zřícenina středověkého hradu z roku 1337. Hrad sloužil k ochraně cesty z Čech do Lužic. V roce 1642 hrad oblehla a ohnivými střelami vypálila švédská vojska. Nikdy už nebyl obnoven.

Vyhlídkové místo na krajinu Českého Švýcarska, je pojmenováno po matce majitele panství – Vilemíně Kinské. V 19. století na skále stál a k vyhlídkovým účelům sloužil altán.