Turistické cíle v okolí obce Valkeřice

Objekt vystavěný na přelomu gotiky a renesance k nejasnému účelu. Buď se jednalo o panské sídlo, nahrazující výšinný hrad nad městem, nebo o budovu městského špitálu. Druhému účelu sloužil nejpozději od roku 1541. Dnes sídlo městské policie a správy lesů.

Objekt ze 16. století, přestavěný roku 1615, uzavírá soubor renesančních zámků, domů a kostela. Zevně pozoruhodný panelovaný západní štít, tesaná ostění oken v patře. Sklepy, přízemí a schodiště do patra klenuté, patro plochostropé. Dnes soukromé obydlí.

Protáhlý vrch sopečného původu s ostrým vrcholovým hřebenem, čtvrtý nejvyšší vrchol Českého středohoří. Vrcholové partie i části svahů s pralesovitým porostem jsou od roku 1968 Národní přírodní rezervací. Skalní výstupy s dalekými výhledy.

8 m vysoká vypreparovaná část lávového příkrovu ve tvaru hřibu vzniklá nestejnoměrným zvětráváním bazanitu, je tvořena dvěma výlevy – spodní je pórovitější a více zvětralý (tenká „noha hřibu“), na které sedí mohutná horní část – široký „klobouk“.

Příklad sakrální lidové architektury. Kaple je vytesána ve skalním bloku, opatřena zařízením (lavice, oltář). Je prosvětlena dvěma okny i s rámy. Kaple byla a je soukromým majetkem. Nejstarší známý doklad se nachází v soupisu křížů a soch farnosti Srbská Kamenice z října 1835.

Rozměrný reliéf s námětem Korunování Panny Marie byl vytesaný do pískovcové skály v r. 1701 na objednávku mlynáře Jacoba Güntera. Tvůrce reliéfu, vynikajícího zpracováním i velikostí (2 x 2 m), není znám. Jeden z nejkvalitnějších reliéfů severních Čech, patří mezi národní kulturní památky ČR.

Jehla je dvouvrcholový čedičový kopec s úzkým skalnatým hřbetem, strmě spadajícím do údolí. Stezka vede na malé vyhlídkové skalisko se zábradlím zpřístupněné v roce 1879. Z vrcholu je výhled na Českou Kamenici se Zámeckým vrchem, na vzdálenější Kamenický Šenov a zalesněné kopce Lužických hor.

Barokní sloup na členitém podstavci s dochovanými zbytky sochařské výzdoby. Do Valtířova byl převezen na přelomu 60. a 70. let 20. století. Původně stál v jedné ze vsí, zatopených Nechranickou přehradou. Sochy, které stávaly na rozích podstavce, zmizely neznámo kam.

Barokní pískovcové sousoší z r. 1714 od F. Tollingera z Litoměřic. Na sloupu skupina Nejsvětější Trojice s obláčky a andílky, na nárožích postavy svatých, kolem balustráda s dalšími 13 plastikami na pilířích. Na čelní straně letopočet 1714.

Mariánský sloup postavený roku 1708. Doloženo datem vysekaným na severní straně podstavce, dále na podstavci znak jezuitského řádu a monogram IHS (Ježíš je náš společník). Staviteli byli jezuité z Liběšické rezidence.

Pískovcový sloup se sochou Panny Marie pochází z pol. 18. stol. Restaurován r. 1924 a znovu 2002. Socha umístěna na vysokém sloupu kruhové základny. Madona stojí na sloupu v dlouhém nařaseném plášti, na levé ruce drží malého Ježíška. Socha je otočena k Panské skále. Zapsána do seznamu památek r. 1965.

V horní části třebušínské návsi stojí sloup z roku 1726 s křížem na vrcholu. Na dobové poměry pozoruhodně nefigurativní řešení s bohatě členěným podstavcem a kompozitní hlavicí vlastního sloupu, na které je osazen jednoduchý kříž.