příroda, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Homole u Panny
8 m vysoká vypreparovaná část lávového příkrovu ve tvaru hřibu vzniklá nestejnoměrným zvětráváním bazanitu, je tvořena dvěma výlevy – spodní je pórovitější a více zvětralý (tenká „noha hřibu“), na které sedí mohutná horní část – široký „klobouk“.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Jetřichovice
Příklad sakrální lidové architektury. Kaple je vytesána ve skalním bloku, opatřena zařízením (lavice, oltář). Je prosvětlena dvěma okny i s rámy. Kaple byla a je soukromým majetkem. Nejstarší známý doklad se nachází v soupisu křížů a soch farnosti Srbská Kamenice z října 1835.
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Srbská Kamenice
Rozměrný reliéf s námětem Korunování Panny Marie byl vytesaný do pískovcové skály v r. 1701 na objednávku mlynáře Jacoba Güntera. Tvůrce reliéfu, vynikajícího zpracováním i velikostí (2 x 2 m), není znám. Jeden z nejkvalitnějších reliéfů severních Čech, patří mezi národní kulturní památky ČR.
ostatní - vyhlídka, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Česká Kamenice
Jehla je dvouvrcholový čedičový kopec s úzkým skalnatým hřbetem, strmě spadajícím do údolí. Stezka vede na malé vyhlídkové skalisko se zábradlím zpřístupněné v roce 1879. Z vrcholu je výhled na Českou Kamenici se Zámeckým vrchem, na vzdálenější Kamenický Šenov a zalesněné kopce Lužických hor.
sakrální památky - socha, monument, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Velké Březno
Barokní sloup na členitém podstavci s dochovanými zbytky sochařské výzdoby. Do Valtířova byl převezen na přelomu 60. a 70. let 20. století. Původně stál v jedné ze vsí, zatopených Nechranickou přehradou. Sochy, které stávaly na rozích podstavce, zmizely neznámo kam.
Barokní pískovcové sousoší z r. 1714 od F. Tollingera z Litoměřic. Na sloupu skupina Nejsvětější Trojice s obláčky a andílky, na nárožích postavy svatých, kolem balustráda s dalšími 13 plastikami na pilířích. Na čelní straně letopočet 1714.
Mariánský sloup postavený roku 1708. Doloženo datem vysekaným na severní straně podstavce, dále na podstavci znak jezuitského řádu a monogram IHS (Ježíš je náš společník). Staviteli byli jezuité z Liběšické rezidence.
V horní části třebušínské návsi stojí sloup z roku 1726 s křížem na vrcholu. Na dobové poměry pozoruhodně nefigurativní řešení s bohatě členěným podstavcem a kompozitní hlavicí vlastního sloupu, na které je osazen jednoduchý kříž.
Socha Archanděla Michaela pochází z r. 1750. Patří k velmi kvalitním příkladům pozdně barokního sochařství. Spočívá na masivním hranolovém podstavci. Archanděl je znázorněn v obvyklém odění vojáka v pancíři, suknici a v přilbici s chocholem. Nohou šlape na poraženého ďábla.
Barokní socha Panny Marie pochází z roku 1735. Stojí na hranolovém soklu s esovitě prohnutými rozšiřujícími se stěnami. Panna Maria oděna v bohatě zřaseném rouchu. Materiál sochy je kámen. Socha zapsána do seznamu památek r. 1965.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Děčín
Kopie pražské Šalounovy sochy děčínského rodáka Miroslava Tyrše odhalena v Děčíně r. 1932, za německé okupace ukryta, znovu instalována r. 1964, na současném místě od r. 1970. Tyrš jako český vlastenec německého původu proslul jako estetik, historik umění a spoluzakladatel Sokola.
Nedatovaná socha sv. Jana Nepomuckého. Světec spočívá na dvoustupňovém hranolovém podstavci. Na přední straně reliéf jazyka. Na profilovaném podnoží stojí světec v kontrapostu nohy s krucifixem v náručí. Kolem hlavy hledící na krucifix dělená svatozář. Socha zapsána do seznamu památek r. 1965.
socha Panny Marie 
