Turistické cíle v okolí obce Česká Kamenice

Větrný mlýn v Janově postaven r. 1844 místním sedlákem Antonem Richterem, ve 20. letech 20. stol. odstraněno mlecí zařízení a stavba upravena na byty. Po vysídlení německých majitelů chátrala, nyní využívána pro rekreační pobyty.

Telekomunikační ocelový stožár o výšce 40 m na Janovském vrchu slouží od prosince 2013 jako volně přístupná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 30 m. Poskytuje výhled do Saska, na Českosaské Švýcarsko a Děčínský Sněžník, příp. na Lužické hory až k Ještědu.

Kamenná rozhledna vysoká 23 m (774 m.n.m.) byla postavena místním turistickým spolkem r. 1891. Po 2. světové válce chátrala, pro špatný stav od 70. let 20. stol. uzavřena. Zrekonstruována a slavnostně otevřena r. 1993, přilehlá restaurace r. 1995.

Pískovcový převis vytváří nad pravým břehem Křinice ve střední části Kyjovského údolí jeskyni, ve které vždy v zimě vzniká spolupůsobením vody, prosakující z malého potůčku, a mrazu bohatá výzdoba z ledových krápníků.

Hrad postaven nejspíš v l. 1427–30 Zikmundem z Vartemberka, naposledy zmíněn r. 1476. Za Salhausenů po r. 1515 opuštěn. Ještě r. 1639 dobyt a pobořen Švédy. Dochován zbytek obytné věže a obvodových hradeb.

Vesnická památková zóna Kamenická Stráň chrání vzácně dochovaný soubor roubených a hrázděných lužických domů z 18.–20. století, jen minimálně narušených nevhodnými modernisacemi. Ves nebyla ve větší míře zasažena ani chatovými novostavbami.

Most zřízený při stavbě císařské silnice z Děčína do České Lípy roku 1843. Po roce 1945 chátral, poškozen při sovětské okupaci v srpnu 1968. Provisorně opraven, vedle postaven nový železobetonový. Kamenný měl být zbořen, 1992 opraven, dnes pěší korso.

Kamenný jednoobloukový most přes potok Bystrá. Podle nápisu, vytesaného do návodního klenáku, pochází z roku 1746, nelze vyloučit existenci staršího předchůdce. V roce 2008 opraven a vybaven novým zábradlím.

Studánka se zděnou podezdívkou a dřevěnou nadstavbou, dřevěné posezení. Nachází se na červené turistické značce v lese, pod skalním úbočím Klíče, 0,5 km od sedla pod Klíčem, směrem na Nový Bor. Přístup ke studánce je od Svoru či z Nového Boru po červené značce.

Žizníkov připomínán již počátkem 15. stol. Hřbitovní kaple z 19. století zasvěcena sv. Antonínu Paduánskému. Po odsvěcení rozkradena. Kapličky se ujalo Sdružení obyvatel Žizníkova. Při opravě nalezena pod omítkou zajímavá původní výmalba.

Barokní kaple byla postavena r. 1763 (nápis Anno 1763 na horní části ostění portálu). Fasáda kaple čtvercového půdorysu je bohatě členěna pilastry s ozdobnými hlavicemi a římsami, nad vchodem je trojúhelníkový štít s nikou. Kaple prošla v nedávné době rekonstrukcí, zatím je bez vnitřního vybavení.

První záznamy o vsi Heřmaničky jsou z roku 1416. Kaple v empírovém slohu. Patří pod římskokatolickou farnost Brenná. Bohoslužby se konají jen příležitostně. Kaple využívána i pro kulturní účely.